9.2.2012
Jak snadno se kolikrát člověku vymkne dobrý úmysl z rukou !
Od některých lidí prostě očekáváme jaksi výroky duchaplnějšího rázu. Jedním z nich je např. ten, který dnes vzbudil tolik pozornosti v tisku a ostatních médiích:
cituji: (zdroj: novinky.cz)
Nora Berraová do svého zápisníku na internetu o víkendu napsala, že zvláště malým dětem, starším lidem, nemocným a bezdomovcům hrozí v extrémně nízkých teplotách nebezpečí, a měli by se proto "vyhnout vycházení ven".
Navozuje mi to stejnou rozpačitost jako výrok dětské paní doktorky, když mi před lety suverénně oznámila, že Majda bude mít odklad školní docházky. Já nechápala proč??
"No, je hrozně hubená. Vždyť neunese ani aktovku!", odvětila chytře paní doktorka.
A do toho se ozvala Majda ze svého vozíku a pronesla: "Já ji nikdy nosit nebudu. Já ji budu vždycky vozit. Hubená nevadí!" :-)))
Paní dr. tehdy dost nevěřícně zírala skrz skla brýlí, nechápavě vrtěla hlavou- pak dala razítko tam, kam bylo třeba ...a bylo po problému... odklad se nekonal ;-)
Jojo, někdy se to prostě semele a jak říkal můj oblíbený Werich: "... občas hlava neví, kam huba míří..." :-) ... i když některé hlavy by to pod kontrolou mít mohly... nebo měly... nebo ... co ;-)
3 komentáře:
Takových " dobrých" úmyslů potkávám dvanáct do tuctu:-) Pod kontrolou by to mít měli, to ano, jenže...
Já včera v práci taky narazila na spojení "bezdomovci by měli v mrazech zůstat doma". Doslova! :)
já tedy občas taky plácnu blbost děsnou, to se musím přiznat...
Okomentovat