Kolikrát za život?

30.5.2012

 Kolikrát za život si člověk vybírá náhrobek... Někoho to za celou dobu žití ani nenapadne. My jsme byli před tento úkol postaveni taknějak ze dne na den. Přistoupili jsme k němu zodpovědně. Anabázi s koupí hrobu jsem už popsala. Stavení povolení na vše, co s hrobem souvisí, máme- tak hurá! Můžeme naši nemovitost vesele budovat.

Každý jsme si udělali svůj vlastní návrh náhrobku. Jsme taková soutěživá dvojice :-) I fotky na akcích si fotíme každý svoje a soutěžíme. Já tedy samozřejmě vím, že nemám se svým vybavením (fyzickým i technickým) moc šancí vyhrát, ale stejně mě to baví ;-)

Wlk aktivně vyrobil jakousi stavebnici (pracovně nazvanou LEGO funeral-special edition) - nařezal navrhované díly a začali jsme si tu už před měsícem na jídelním stole sestavovat 3D modely náhrobků. Prima zábava pro pozůstalé. Člověk přijde na jiné myšlenky. ;-)

Moje tři symolické pilíře neuspěly- respektive náklady na jejich zhotovení byly dost závratné. Tendr vyhrál Wlkův návrh, který v sobě má zakomponované monogramy nás všech MV. Uznávám, že je hezčí, nápaditější a bude mi ctí jej jednou obývat ;-)


A tak jsme poptali kamenictví. Kdo takový náhrobek zhotoví a za kolik. Vyhrála firma DAHA z Nehvizd.  Ochota, vstřícnost... Trošku jsme pánovi zamotali hlavu s písmem, které jsem si vybrala. On nám vnucoval klasická vytesaná písmena, Wlk by na ně asi i kývl, jenže... mně se nelíbí, co mají všichni... nemám ráda uniformní věci, a tak jsem si na jednom hrobě našla písmena plastická, buclatá, která mě zkrátka uchvátila. Jako přímý pozůstalý mám nárok na vrtochy všeho druhu, a tak jsem se rozhodla trvat na tomto nápisu. Pán z nás byl lehce rozpačitý. Když jsme vytáhli Wlkův dokonalý nákres s nápisem a život vymezujícími daty Majdy, bylo vidět, že ho to docela zarazilo. Byl to ale profesionál, odezíral, co a jak si může dovolit. Navrhoval, že on by si dal písmena vytesávaná... já na to, že ať si je klidně dá, že já budu mít ta plastická :-) Nakonec nevydržel a zavolal majitele, aby řekl rozhodující slovo. Proběhla celkem zábavně-morbidní debata... jejímž výsledkem je to, že se hodně telefonovalo a písmena se vezou z Itálie a budou plastická a buclatá... :-)

Další souboj názorů nastal při výběru materiálu. Než to člověk všechno nastuduje... No ale to jsme se zcela nečekaně všichni shodli, takže pán si oddychl. 

Pěkné to tam mají. Všude hromady kamenných desek a kamenů. Po chvíli mi začal prach skřípat mezi zuby. Ale musím říct, že chlapíci na mě udělali dobrý dojem. Kdepak: řemeslo má zlaté dno. A když to někdo umí a rozumí tomu... já to obdivuju, mě to fascinuje. 
Ptala jsem se pána, jestli to stihnou do konce školního roku ... :-)) Bylo mu trapné se smát, ale stejně to nevydržel :-)) Myslím, že si teď v kamenictví házejí korunou, kdo toho Černého Petra vytesá ;-)


 Tak jsem zvědavá... a už to chci mít uzavřené- obrazně i ve skutečnosti.

18 komentářů:

Klarkas řekl(a)...

Krásný článek, i když na náhrobní téma, nemůžu se ubránit úsměvu a jsem napnutá jak kšandy, jak výsledné veledílo bude vypadat....Držte se....

Gabro řekl(a)...

Živě jsem si představila návštěvu v kamenictví... Ač téma né veselé, pro mne ve tvém podání hodně úsměvné... Slzy v očích a úsměv na rtech. Tak to napsat nikdo jiný neumí! Díky

Blanka řekl(a)...

Chtěla jsem to napsat zhruba tak, jako děvčata přede mnou, prostě jen, že se člověk přes slzy usmívá. Přeju hodně síly

Lucka řekl(a)...

na buclatá písmena jsem vskutku zvědavá (moje fantazie trpí, chybí 3D zobrazení :))

lesk v očích mám taky

Hodně sil

Unknown řekl(a)...

I mě se oči trochu orosili .A stejně jako Lucka předemnou jsem zvědavá jak ta "buclatá písmena"vypadají.
Držte se...!!!

Katka řekl(a)...

Tak to napsat nikdo jiný neumí! No, asi súhlasím s Gabro :)

JitkaI řekl(a)...

Dojemné i úsměvné zároveň.A čtivé,jako všechna tvá témata.
No a na buclatá písmenka jsem samozřejmě taky zvědavá.
Musím říct,že jsem obdivovala i vypracovanost návrhů náhrobků a nápad pana Wlka je opravdu zajímavý.

Marianna řekl(a)...

Mám ráda Tvůj přístup k životu. I ke smrti. Je v něm něco, co je mi sice hluboce, leč nepřiznaně vlastní. Takže s Tvými články postupně objevuji i skryté části sebe. Například jsem si o sobě dosud myslela, že jsem týmový hráč, ale nějak postupem času zjišťuji, že mi v davu není dobře, a občas se dokonce podezírám, že plavu proti proudu jen ze sportu :) A tak si plasticky představuju, jaký výraz měl pan kameník těsně předtím, než zavolal majitele ;)

Marci řekl(a)...

Jako vždy nejste v tabulkách :)
Už se těším až tu vaší nemovitost navštívím a pokochám se na vlastní oči...morbidně.

wlcice řekl(a)...

Díky za všechny vzkazy, jsou milé ;-) Jojo, všechno je věda- i hrobařina :-) Náhodou, v kamenictví bylo veselo, takové dva cvoky tam asi dlouho neměli.Zas si zkusí něco nového- a né, že "to se obvykle dělá takhle" :-))

Maríno, proti proudu plavu pro udržení se v kondici :-) ...tedy asi ze zvyku. Někdy jsem na zabití, uznávám, ale to je tak jediné, co s tím mohu dělat!! je to silnější než já ;-)

JitkaI: On je pan Wlk precizní a velmi trpělivý. Kameník taky nechápal když mu předal svoji složku,kde přesně rozepsal co a jak. Připíchli si to tam na nástěnku a já jsme zvědavá na konečné předávání díla :-))

Marianna řekl(a)...

Až když jsem to po sobě četla, došlo mi, že je možné si má slova vztáhnout, ačkoli jsem to tak napsat nechtěla :( Funerální architektura je totiž určitě věc, kterou budeme mít takříkajíc nafurt. Nechápu to tedy rozhodně jako kverulování ze sportu, jak to asi vyznělo, ale jako oblast, kde se chůze proti davu vyplácí. Stále znovu obdivuju, že to dokážeš, a učím se od Tebe. Díky!

Jana Procházka řekl(a)...

No,jsem trochu plachá,napsala jsem co jsem cítila a neposlala Vám to.Asi to udělám.Babička s dědou vybírali také dceři náhrobek,bylo jí 14,od 9 let měla leukemii.Fotřík o těžkých věcech mluví jen,při velmi těžkých věcech,je to mezigenerační mazec.Babička s dědou jsou už spolu,snad s Jitunkou.Teď na hřbitov chodím já.Dali mi moře lásky.Já náhrobek nechci.

Anonymní řekl(a)...

Při čtení jsem měla naprosto stejné pocity jako Gabro. Se svým přístupem ke všemu jste všichni Wlci neskuteční a obě holky to po vás evidentně podědily :-). Chodím sem už asi tři roky, nakukuju i na pár jiných blogů, ale tady se mi líbí nejvíc :-)

Přeji pěkné léto a ať se dílo podaří...
Šárka

Unknown řekl(a)...

Dnes byla ve zprávách reportáž o náhrobcích s QR kódem - dá se pak shlédnout třeba krátký film o životě zemřelého apod. To jen tak pro inspiraci, představuju si, jak kameníci v Nehvizdech vytesávají QR kód :-)

Máte obdivuhodný přístup a i přes neveselé téma, jsem při Lego funeral special edition vyprskla smíchy...

Olga

wlcice řekl(a)...

Tak QR kód mě tedy odboural! :-) to jsem si musela najít... děkuji za rozšíření obzorů- tolik jsem to studovala, tolik hrobů okoukla- a tohle mi uniklo!!
... že bychom sjeli do Nehvizd??? :-))

Marci řekl(a)...

Taky jsem reportáž o QR kodech viděla a docela se divím,že to Michal nezná :)Hned jsem si na Vás vzpomněla.
Myslím,že je to budoucnost v hrobnictví a snad tam půjde vždy přidat.Neumím si představit ty naše babičky hřbitovní s kárkou, jak přikládají k náhrobku čtečku,aby si připomněly...dědu?dceru?vnučku?

Andrea řekl(a)...

No jako vždyckym neotřelé, originální made i Wlkovi:-) Taky se těším, jak budou vypadat ta buclatá písmenka.

Petra H. L. řekl(a)...

Já takto před dvěma lety vybírala náhrobek na tátův hrob. Pomáhal mi "Pan Smrťák" - přesně jak z Dařbujána a zcela obchodně se ptal, kolik nás tam do budoucna bude ležet ...
Slzy a smích ...
Asi to nejlíp vystihuje život ...

Posílám spoustu lásky !