Při úklidu

21.2.2011

V neděli večer jsem dospěla k rozhodnutí, že uspořádání mého pracovního koutku je nevyhovující, neestetické a že mi jistě způsobuje i nechuť k práci. :-)

Wlk vše vyslechl a jen rezignovaně řekl: "Tak jdem na to..."

Nečekala jsem tak rychlou reakci, ale šla jsem. Bůhví, kdy by na to pak došlo. Naprosto šílené je stěhovat stůl, který je obklopen nejrůznějšími technickými vymoženostmi, přičemž každý ten nesmysl má kabel se dvěma konci. Dráty byly vesměs velmi důmyslně propletené... Wlk vše pečlivě rozmotal, odpojil a byl si jist, že bude vědět, kam co zase znovu zapojit.

Došlo k naprostému přeskupení všeho, některé kabely se ukázaly býti pro takový velký třesk krátké ;-) No a já se teď snažím přebrat tu hromadu, která mi tu na zemi vznikla odstraněním všech papírů, krabiček, složek a jiných cetek.
Jisté je, že všechno se zpátky nevejde, neb se mi na pracovní plochu stolu nastěhovala krabice s PC a skener, čímž  jsem přišla o sektor B5 :-)

No a při tom přebírání všech těch smyslů a nesmyslů jsem objevila spoustu zapadlých pokladů z cest, přáníček, dopisů a taky  nějaké poznámky, co jsem si kdy vypisovala z  knížek...

"Základem studu není nějaká chyba, které jsme se dopustili, ale potupa, ponížení, které cítíme nad tím, čím jsme, aniž jsme si to vyvolili, nesnesitelný pocit, že je to ponížení otevřeně vidět..."  (M. Kundera- Nesmrtelnost)

"Jsou chvíle, kdy ti vůbec nepomůže , že umíš napsat MYSLIVEC..." (Medvídek Pú)

... a já to tady všechno probírám a čas tak neúprosně letí...

Dneska bez fotky. Jeden kabel se přecejen ztratil... ten od foťáku :-)