Předposledního květnového dne se Martinka nemohla dočkat už několik týdnů. Jedou se třídou na školu v přírodě.
V neděli dopoledne probíhalo balení zavazadla- hlavně jsem musela zabalit noční košili s volánky na pyžamovou párty :-)) a Kukyho. Se všemi věcmi, které jsem vkládala do cestovní tašky, jsem se pomyslně rozloučila. Martina při své roztržitosti nemá šanci dovézt je zpět domů v kompletní sestavě ;-)
Sraz byl ráno v 7:30 a já snad poprvé nemusela říkat: "Dělej! Pospěš si!" Cupitala s batůžkem na zádech a krk natahovala jak žirafa, aby už viděla i za roh, jestli tam jsou holky.
Všechny děti shromážděné, rodiče po půl hodině čekání nervózně začali pokukovat na hodinky - a autobus nikde. Paní učitelka vzala telefon a jala se prověřit, co se to děje. V 8:18 přišel řidič vzhledem nápadně připomínající našeho pana prezidenta :-). Přišel ale pěšky. Byl zaskočen pražskou soustavou jednosměrek a nedokázal ke škole zajet a vyzval účastníky zájezdu (aby mu vraceli podšálky :-)) - aby se vydali příslušným směrem, kde autobus odstavil.
Nakonec se za asistence tatínků podařilo autobus trochu přiblížit. Proběhl klasický chaos s nakládáním zavazadel, s usazovaním dětí do autobusu...
... rodiče obíhali autobus a snažili se skrz zatmavená skla najít toho svého miláčka, aby mu řádně zamávali.
Jedna maminka se mě ptala, co jsem dala do pytlíku s mlsáním, který se měl odevzdávat p.učitelce. Nechápala jsem. jaké mlsání? Martina řekla, že bonbony nesmějí mít u sebe, že je paní učitelka bude rozdělovat z bedny vždy po obědě.
Svěřila jsem se, že jsem žádný pytel nedávala, že se to nesmělo.
Aha, chyba lávky- to se říkalo na třídní schůzce, kde byl náš tatínek Wlk. O žádném pytli s mlsky mi neřekl a já žila v domnění, že to p. učitelka pořeší z třídního fondu... Hm, dobrý- takže naše Martina bude mít takový týdenní diabetický pobyt :-)) (ještěže má kapesné)
Na Wlka jsem doma uděřila, začal hrabat ve svých (pro lidské oko nečitelných) poznámkách- a pravil: "Nojo, je to tu! Já ti to neřek?"... no neřek.
Odpoledne mi ona maminka psala mail, že kdybych do školy v přírodě volala, aŤ se laskavě optám i na její holčičky. Ujistila jsem ji, že tam volat nebudu, protože telefonní číslo mám napsané v notýsku- a ten má Martinka ve svých školních deskách u sebe :-) ... po kom je to naše dítě takový pako??!! :-))
Vracejí se v pátek, tak doufám, že to přežije bez telefonátu i bez pytle mlsků.
Vracejí se v pátek, tak doufám, že to přežije bez telefonátu i bez pytle mlsků.
6 komentářů:
Wlčice, wlčice - maminka se očividně snažila navázat kontakt s další maminkou :-)))))) Ale ohledně volání, psaní kamkoliv kam se dítka podějí .... na tábor jsem jim psala jen v první třídě ..... od té doby ne .... kdyby se něco dělo, však on se někdo ozve :-)
Vtipné přípravy :)
Jsem zvědavá v jakém stavu se pí. učitelky, děti i jejich věci vrátí..
hlavně,ať se jim tam líbí!!
Ať si to krásně užije! Co se týče volání - domluvili jsme se na třídních schůzkách, že volat nebudeme, že se pančelka ozve, kdyby náhodou něco.
Musí být děsně otravné, když jí neustále volají nějací prudící rodiče.. Nicméně pohledů jsme posílali hodně a celá široká rodina :-)
Jo a ještě jsme poslaly s dalšíma maminkama balíček překvapení pro celou třídu. Z toho byly děti prý naprosto na větvi. Nebyla tam konkrétně uvedena jediná matka, ale lístek se slovy - Sladké pusinky posílají vaše rodinky, aby to někomu nebylo líto, páč to byla iniciativa jen několika z nás :-)
No po kom asi..jsou tvé děti tak prudce inteligentní:-) věřím že pančelka nenechá maťu zajít na oubytě po sladkém
Hmm! ten řidič je perfektní a zachytila jsi ho ve správném gestu.
No jo, to je informační šum, taky znám:-)
Já zase holkám nabila kredit, aby mi mohly napsat (byly se školou v Itálii), že jsou v pořádku a ony ho samozřejmě prokecaly s kamarády:-)
Ať si to Martinka užije, ona určitě taky nějakou mlsku dostane:-)
Okomentovat