Před operací

22.2.2012

10:30

... nepříjemné období. Alespoň pro mne.

Nejsem totiž úplně to nejlepší médium na léčbu čehokoli.
Samozřejmě se mi ještě minulý týden projevila nějaká šílená alergie (ačkoli minulou středu jsem byla panu dr. ochotná podepsat vlastní krví, že nejsem na NIC alergická)- no tak jsem. Po injekcích  se mi udělaly boule, celé břicho mi zrudlo a drbala jsem se jak pes. Dr. nevěří a kdykoli se zjevím na prahu ordinace, vidím, jak vyděšeně hledí, s čím zas jdu :-))

Mám buhužel ještě jednu nepěknou vlastnost. Jakmile jde do tuhého, začínám být třeskutě "vtipná".
Efekt to má zcela nežádoucí: všichni nabydou dojmu, jak já to dobře snáším a jak mám pořád dobrou náladu. Přitom opak je pravdou!!

Šílím jen při pomyšlení na návštěvu jakékoli ordinace!! V podstatě jediný dr., kam chodím pravidelně a bez obav, je můj zubař.

Víkend jsem strávila studiem :-) Sjížděla jsem si videa a pročítala články, jak taková operace probíhá- na internetu se dá najít opravdu všechno- to abych s e jako sžila s prostředím. Sžila jsem se dokonale. Ani spát se mi pak nechtělo ;-)

No a včera jsem byla dojatá.
Tolik lidí mi psalo, ba dokonce volalo!!, aby mi popřálo hladký průběh operace (hehe, pan dr. se jmenuje Hladký :-))
Opravdu mě to potěšilo. A všem moc děkuju. Budu se snažit chovat se stejně empaticky ;-)

Wlk ráno odcházel do práce a pravil, že mi přeje, aŤ mě to nebolí a panu doktorovi, že přeje, aby se nenechal vyvést z míry... ach, ty jeho trefné komentáře ;-)

Tak se jdu sbalit a vyrazím... dvanáctá se blíží... ;-) Doufám, že budeme jen operovat a ne pitvat, jak se praví v jednom otřepaném vtipu :-)