Co 28.říjnový den dal...

28.10.2009

Dnes je státní svátek. Z rodinné pohody toho asi moc nebude. Ráno jsem udělala nejnutnější, naplánovali jsme si s Vlkem den, rozdělili služby u dětí- a já vyrazila k motolské nemocnici. Dneska byla ještě dál než obvykle. MHD jezdila podle nedělního jízdního řádu, takže se cestování lehce natáhlo. Cíle jsem dosáhla po 65 minutách a 3 přestupech :-)

Na úvod dávám foto cedule, která visí na nemocničních dveřích :-) Takové optimistické přivítání:

Majda noc přestála bez obtíží. Volala jsem sestrám hned ráno, abych věděla, nač se mám duševně chystat ;-)

Ležela v pelechu a čučela na TV. Horší se mi rozhodně nezdála, i když optimistickou odpověď jsem od ní nedostala. Tak jsem ji zas postupně přesvědčila, že budeme sedět, pít a povídat si i o něčem jiném než o tom, co ji bolí, pálí, štípe, a bude bolet a píchat... už mi z toho hrabe. Budu muset někde nastudovat psychologii pacienta dřív, než ho roztrhnu na 2 až 3 kusy.

Přišla paní dr. Jiná. Taky hodně mladá, ale usmívala se na mě ! ;-) Ptala jsem se na výsledky a na léčbu. Podala raport, když viděla, že se "trochu" orientuju v hodnotách- optala se, co a jak se s Majdou obvykle provádí. Vše odkývala a řekla, že antibiotika asi tedy radši nasadí, i když u "normálního" dítěte by to neudělala.
(Včera jsem dostala zpucung, že ATB nasazuje pouze lékař po zralé úvaze - ne že JÁ si usmyslím!! a už vůbec si nebudu diktovat, co to má být za druh!!)

Tak ještě odbočím: pročetla jsem všechny komentáře k minulému příspěvku - díky všem autorům ;-)
Ono včera asi ani nešlo o ty moje pocity z jednání paní dr. (Zavařila jsem si to sama - víme čím, že? :-)) - navíc to pro mne byla během 30dnů 3.hospitalizace, takže o nějakém dobrém rozmaru a optimistické mysli taky nemohla být řeč....
Ale ta mladá paní DOKTORKA prostě vystupovala v roli: "Já jsem lékařka nejlepší nemocnice v republice- a kdo je víc"- a mně zas blesklo hlavou, že ten úšklebek patří všem těm, kteří mi Madlenu pomohli vypiplat bez toho špičkového vybavení, které motolská nemocnice k dispozici má. Doktoři na Bulovce před 10lety léčili hlavně astmatické a alergické dušnosti (to není správný termín-to je moje označení) a holčička s SMA najednou nereagovala tak, jako ostatní. Nezlepšovala se a všechno trvalo dlouho a často se komplikovalo zvracením. A ty "moje" paní doktorky všechno načetly, nastudovaly- i na mobil mi kolikrát volaly, co by ještě šlo udělat, aby to bylo lepší... a já si jich za to vážím!!
Pro ně jsme my rodiče plnohodnotní partněři k diskuzi o našem dítěti. A to je hrozně moc. Ony neopovrhují námi a my máme dobrý pocit, když mají službu právě ony. Je to skutečně jen v přístupu a ve způsobu jednání.
Paní dr. docílila jen toho, že se nasazení léků zpozdilo o půl dne. Ale bylo po jejím. A o to tady patrně šlo... Nebudu se tím zabývat. Nemůžu a ani nechci. Zbláznila bych se. Jen jsem to chtěla ještě dovysvětlit. Paní dr. je jistě odbornice ze špičkové kliniky, ale kolik dětí se SMA už léčila, to bych si skoro troufla odhadnout...

Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj...
Kdepak já to jen slyšela? ... asi v nějaké pohádce :-)

Tak po výchovné vsuvce ještě doplním, že Majda trochu jí. K obědu donesli uzené kuřecí stehno??? Tak to tedy nepřijala ;-) (já zas s klidem) Nemocniční strava mě nepřestává fascinovat.
Navečer tam jel ještě Vlk, aby ji uložil ke spánku. Měla teplotu. Pokašlává a nevykašlává :-( Dostala prý nějakou spolubydlící, tak bude mít veselo. ;-)

Na zítra máme koupené lístky na koncert Radůzy. Majda se tak těšila- a má smůlu... Kdyby tedy někdo chtěl- kulturně se vyžít- tak Radůza vystupuje v Horních Počernicích od 19.30 a my máme volný lístek pro vozíčkáře + doprovod. Já se těším, že si dobiju baterky. Mám ráda její písničky, obdivuju její talent na učení se cizím jazykům, její schopnost psát krásné texty ... Je to člověk, ze kterého ta energie úplně prýští.

Tak snad zítra napíšu něco čtivějšího, pohodovějšího a vlídnějšího :-)