Domácí lékař

25.10.2009

Tak šamana nikdo neposlal ;-), na výzvu se chytla jen "naše rehabka"- hned se nabídla, že odpoledne přijede Majdu prodýchat svými chvaty. (Je zlatá, díky, Hanko, kdybych ve svém životě potkávala jen takové vstřícné a chápavé lidi - to by se to žilo! :-))

Noc proběhla v klidu. Jen naše děti odmítly vzít v úvahu časový posun, takže iluze, že si naspím "hodinu k dobru", se v 7 ráno ukázala býti marnou... Mám jít dnes odpoledne s Martinou do divadla (to je ta snaha vynahradit druhému dítěti to věnování se tomu nemocnému... v praxi značně sebezničující..) a Martina si to vyložila tak, že se už v 7 hodin ráno oblékne do šatů, aby neprošvihla začátek představení (v 15hod.) :-)

Hned jsem šla zkoumat Majdu. Moc radostně nevypadala. Teploměr naměřil 38,5 °C :-( a Majda chrčela. Zas ty hleny...
Majda ovšem v takových chvílích nehoří touhou po uzdravení se- tedy rozhodně se nehodlá do procesu uzdravování aktivně zapojit. Heká, brání se všemu, co po ní chci, nechce jíst a pít- tak přemlouvám, domlouvám, vyhrožuju... propadám zoufalství- obvykle to končí tak, že si "po zlém" prosadím svoje, a pak se to někdy zlomí a pacient začne spolupracovat.

Takže jsme se dohadovaly o inhalátor, o to, zda se posadí, o to kolik vypije, jestli bude snídat piškoty nebo jen vodu... a jestli pojedeme do nemocnice, nebo bude spolupracovat a zůstane doma s námi.

Mezitím jsem musela několikrát odejít, protože vím, že za vraždu v afektu může být sice osvobozen, ale doživotí na psychiatrii - to asi taky není to pravé. Odešla jsem vždy, abych se zklidnila a znovu asi po tisící vysvětlila, proč je důležité to či ono.

Podařilo se mi prosadit, že budeme inhalovat každou hodinu 10minut, že vypije kelímek vody, že spolkne piluli, že se posadí a vydrží sedět 5minut... Mezitím jsem masírovala hrudníček a vyslechla si, jak to dělám blbě a moc a málo zároveň... a to všechno jsem VYDRŽELA!!!

A výsledek se dostavil- Majdě se hlen uvolnil, mohutně odkašlala- a mávnutím proutku bylo líp. A aby moje školení dosáhlo dokonalosti, sotva se jí ulevilo, začala mě poučovat, jak jí prospěl ten inhalátor, jak si občas musí sednout, aby se to prodýchlo a jak pěkně pije...
... tak jsem zas musela odejít, protože stavy nepříčetnosti na mě jdou i několikrát denně :-)

Tak se jdu nachystat do toho divadla, nechám je tu s tatínkem napospas a hodlám se stavit v nákupním centru Palladium a štědře se odměnit nákupem čehosi- třebas něčeho úplně nepotřebného :-))

Uvidíme, co zas bude navečer.

Pro ty, kteří se dotazovali, co používám na léčbu, jsem vyfotila naše klasické zátiší. Na pozadí krabice papírových kapesníků a kelímku s pitím :-)

Erdomed - je na předpis, doporučují na odkašlávání a zředění hlenu. Dělá se i jako sirup- pro menší děti.


A mentolová mastička (tu si Majda chválí) , která má uvolnit dýchací cesty. kelímek volně prodejný za 62Kč.

Tak večer napíšu, jaká byla kultura a jak se daří marodovi.
Tak se pěkně opatrujte a ve volných chvílích držte palce, ať se tentokráte obejdeme bez špitálu...

Zdraví

Wlcice t.č. už pološílená... ;-)