Žluté auto


14.10. 2009

Žluté auto na obrázku je naše. Po čtyřech měsících čekání dnes konečně doputovalo až k nám domů a mně najednou připadá neskutečně veliké. A tak zatímco všichni chlapi kolem jásají a rozplývají se nad motorem, na mě sedá větší a větší deprese z toho, že tenhle kolos budu muset řídit a úplně nejhorší představa, která mě zrovna napadá, je parkování na vyznačené místo.

Auto jsme museli pořídit kvůli vozíku, který denně přepravujeme. Samozřejmě tomu předcházely dlouhodobé dohady a debaty o kladech a záporech stávajícího a "nového" vozu.
Nakonec jsme se rozhodli pro Renault - Trafic. Vozy hojně využívané společností DHL k rozvozu velkých zásilek ;-)

Náš Fiat Dobló nám věrně sloužil celých 6let. Já osobně ho mám moc ráda a výborně se mi s ním jezdí. Máme jej vybavený plošinou pro nájezd vozíku a upravený tak, že na kratší vzdálenosti může Majda přejíždět usazená přímo ve vozíku. Má tam dodělané ukotvení do podlahy a svůj bezpečnostní pás. Jen jednu chybu Dobló má: když jedeme někam na delší dobu a máme vzít děti, vozík, zavazadla... tak se tam prostě nevejdeme. Musíme vymontovat plošinu, sbalit věci do jednoho kufru, který se "na výšku" postaví vedle vozíku a jedné cestovní kabely a tu pak usadíme do vozíku. Majda už jezdí ve vozíku pro dospělé. Je velký a neskladný. Zkrátka po všech těch nekonečných debatách a obcházení autosalonů padlo rozhodnutí: objednali jsme Trafica.
Takhle vypadá jeho úložný prostor: (myslím, že ve volných chvílích mohu jako vedlejší činnost provozovat logistiku :-))
Za volant jsem odmítla sednout. Svezla jsme se jen jako spolujezdec- a celou dobu jízdy jsem měla pocit, že sedím na střeše. Vše je vysoko. I pohled na silnici je "z výšky". Všichni mě přesvědčují, jak budu spokojená a jak se mi to bude řídit... zatím jsem úplně opačného názoru. Zas mám něco, co jsem nechtěla...
- Nikdy jsem si neuměla představit, že budu řídit auto. Nakonec jsem si řidičák přecejen udělala, pro případ, že by někomu šlo o život.
- Několik let jsem nejezdila (proč taky- měla jsem manžela, který řídil výborně- proč se ztrapňovat a vysilovat...)
- Jenže potom se narodila Majda a s ní přišly nestandardní situace, které bylo třeba řešit hned a rychle. Začala jsem tedy řídit. Nejdříve starého favorita. Zlobil mě strašně. Jednou mě dokonce vytočil tak, že jsem zavolala TAXI a jela do školky taxíkem!! (inu my cholerici to někdy máme v životě dražší ;-) )
- Pak jsme pořídili fiata- byla jsem z něj nadšená, konečně už jsem trochu uměla řídit a složila jsem do něj Majdu, později přibyl i kočár s Martinkou... a když mi to všechno tak pěkně šlape a klape, dostala Majda větší vozík a auto začalo být těsné...
... už je zas čas to změnit... uáá a já zas můžu jít znova do autoškoly...

Momentálně máme sbírku žlutých vozů :-))



Dobló se ale musí prodat- a to mě mrzí velice. Netušila jsem, že k neživému plechu může člověk získat citový vztah ;-)

Tak dobrou noc. Já se jdu připravovat na zítra. To už bude platit havarijní pojistka a já po setmění vyrazím na parkoviště přilehlého Bauhausu. Budu trénovat jízdu sem a tam a taky zajíždění do těch namalovaných chlívečků na parkovišti....

Snad mě dnes nenavštíví žádná žlutá noční můra ;-) ...

17 komentářů:

Daniela řekl(a)...

Na té první fotce to vypadá jako malé, roztomilé autíčko. Ta roztomilost zůstáva i na fotkách dalších ;-) .

Já si udělala řidičák, až když se narodila Adélka, taky z nouze, ale teď jsem ráda, to je jasný.

My zatím zůstáváme u osobáku, ale P. už kouká taky po větších. Líbí se mu multivan. Tak uvidíme s čím budeme jezdit za pár let. D.

Wlcice řekl(a)...

..za pár let... to já už asi budu jezdit s kamionem, Danielo :-))

Miška řekl(a)...

Wlčice,gratuluju k přemisťovadlu větších "rozměrů".Zajímalo by mě jak dopadla testovací-zkoušecí jízda :-) .Ale ty jsi šikovná a učenlivá,takže přes všechny rospaky jistě zvládneš i řízení vašeho "obra" :-) .
Já řidičák nemám a jsem zvědavá kdy si ho udělám,docela to hoří... .

Anonymní řekl(a)...

Jo, tak to by byla moje noční můra, taky jsem se naučila řídit z nouze a strach mám na silnici pořád, hlavně když mám jet někam, kde to neznám. Naše auta se taky nějak zvětšují a já se uklidňuju, že čím větší tím bezpečnější. Je fakt, že čím výš člověk sedí tím má lepší přehled na silnici, to je určitě velká výhoda. Parkování mi dává zabrat pořád a o couvání ani nemluvím. Olga

Laďka a Pavel řekl(a)...

Díky za zkušenosti s řízením, hned je mi líp, když se netrefím autem při couvání napoprvé :-) Akorát, že to musím nějak zaonačit, jinak mi ten řidičák nedají... pak už čert to vem :-) A hodně štěstí s žluťáskem č.2! :-)

Anonymní řekl(a)...

Wlčice, jsi na tom jako já. Já jsem po 10 letech přesedla z FIATU PUNTA do FIATU FIORINO ( podobný DOBLU), první dny byly pro mě stresující, parkování kalamita... taky jsem trénovala na parkovišti, ale teď jsem spokojená, takže držím pěsti, ať autíčko dobře jezdí.... Iva
Mmch, co ty a ježdění v zimě po ledu a sněhu? Já obavy největší, hlavně, když vezu děti a to hnus období je právě venku. ACH JO...

Marci řekl(a)...

nebudeš tomu věřit, včera na Kladně jsme navštívili i autosalony a okukovali nová velká auta. jen mi zarazilo, jak se mi pokaždé ptali kolik zedníků budu převážet?Těším se, že ho okouknem a necháme se inspirovat. Jen tu barvu asi zvolíme usedlejší...,jste jak Telekomáci. Ale jste alespoň dobře vidět na první pohled. Máte už i plošinu??

Gabro řekl(a)...

Přeji mnoho šťastně najetých km s novým vozem! Také jsem jednou řídila dodávku a je to opravdu něco úplně jiného... Ale ten přehled, co budeš mít, až si zvykneš! :-)

AndyPan řekl(a)...

Markéto..já ti věřím! a co se týče řízení..mám řidičák od 18 azačala jsem ve 30..a musím říct, že to byla pro mě taková meta...Zařadit se z těch co se vozí k těm, co jezdí..o kteráé jsem myslel, že já nikdy nepřekonám..a překonala:-)teď ještě tu diplomku..a vše co jsem v životě myslela, že nezmáknu bude hotovo:-)

Anonymní řekl(a)...

Bohužel na nové auto budenme mít nárok až příští červenec, hned bych uvažovala. Vaše "menší, starší" se nám moc libilo. Věřím ti, že se budeš těžko loučit. Jana

Anonymní řekl(a)...

Neboj. To zmákneš. Já se taky bála jezdit volkswagenem transportérem. Teď skáču z dobla do v trasportéru celkem v poho. Ale přiznávám to parkování mi dá někdy zabrat. Ale zvykneš si. Lenka

Jitka Neradová řekl(a)...

Přeji šťastně najeté kilometry. Obdivuji každého, kdo to zvládne a hlavně, kdo to zaparkuje. V tomto případě bych zjevně musela parkovat jedině na letišti:-)

Pisarka řekl(a)...

Určitě to zvládneš, navíc musíš trénovat na ten kamion. A je moc pěkné, smečka se ti tam vejde, tak přeju, ať si co nejdříve zvykneš.

Anonymní řekl(a)...

Žluťásek vypadá moc hezky,tak ať si rychle na sebe zvyknete a nejezdíte s ním spoustu šťastných kilometrů :-))

ivy

Lucka řekl(a)...

Přeji spoustu najetych kilometru bez nehod!!
Co me fascinuje, je velikost zrcatek. Osobne bych pri parkovani potrebovala asistenci jerabu.. verim, ze u vas toho nebude treba ;)

Mirka řekl(a)...

Gratuluju ke žlutému autu!
Parkování nezávidím a chápu obavy. Mám v živé paměti (a je to řádka let) kdy jsem půl roku po obdržení řidičáku znala všechny jízdní řády. Kontrolovala jsem totiž, abych na cestě do Kraslic nepotkala autobus. Vůbec mi hlava nebrala jak bych se mu dokázala vyhnout. :-)

Barbarkaaa Liduš řekl(a)...

Přeju mnoho štasných kilometrů, uplně vidím trening v noci na chlívečky, jak byly vidět v té tme :o)))