Zatracený zvíře

4.10.2009

Dnes mají svátek všechna zvířátka- mazlíčkové- je Mezinárodní den zvířat.
Jak zpívají Svěrák s Uhlířem:

Je jeden jeden,
kdy nikdo nebude sněden,
je den jeden- svátek zvířecí...

Napíšu tedy o našem Mikešovi, který si poslední dobou spíš koleduje o výprask než o gratulaci ;-)

Tady ho máme- pana Nenažraného!
A že nějak divně hledí? Nojo, kdo z vás by hleděl jinak, kdyby vylízal třetinu kelímku rostlinného tuku, že?

Mikeš si poslední dobou udělal z kuchyňské linky samoobslužný pult- takový Eurest.
Nikdy takhle nezlobil, ale na stará kolena má asi pocit, že je třeba objevovat nové chutě a nové úhly pohledu a pohled na svět mu patrně připadá nejzajímavější právě z pultu linky kuchyňské.

Snažíme se kuchyň zavírat, ale nejsme na to zvyklí, a tak se prostě tu a tam zadaří zapomenout.
V neděli jsme mazala dětem housky, nesla ji Majdě do pokoje, ta mě samozřejmě zaúkolovala něčím dalším- a já úplně zapomněla, že mám v kuchyni otevřenou Floru. Upřímně řečeno- nenapadlo mě, že zrovna tato potravina bude lákadlem pro našeho cocoura... a byla.
Po chvíli jsem slyšela takové "Huuup!" - zvuk, který už znám. Vydá ho vždy Mikešovo tělo při dopadu na kuchyňskou podlahu. Hned jsem po něm vyjela... a naskytl se mi tento pohled: vanička od Flory byla dokonale vylízána.

Spráskl dobrou třetinu. Olizoval se až za ušima a upaloval z kuchyně.
Majda se zalykala smíchy a volala: "Mami, ten jel jako po másle, viď?"

Nevím, co ho to popadlo. Ale je to už několikátý prohřešek stejného druhu za poslední měsíc:
- jednou v něděli se v době oběda vloupal do kuchyně a vylízal olej z pánve, na kterém se smažily ryby...

- minulý týden se zase pustil do sýrů. Děti mají rády mozzarelu - třešinky. Prodávají je v takových kelímcích, kde se louhují v nějakém nálevu. Koupila jsem pravé- italské. Zbylých pár kuliček jsem nechala ledabyle stát na pultě a šla jíst ( a to byla ta chyba!!).
A najednou zase slyším ono : "Huup!" - letěla jsem do kuchyně s válečným pokřikem a zkoumala, co to zvíře zas mohlo sežrat, když tam není nic, po čem by NORMÁLNÍ cocour toužil... a bylo: Mikeš vypil vodu z těch mozzarel. Placatily se na dně kelímku skoro na suchu...

Já to nechápu. Jeho miska je téměř bezedná. Funguje na pokyn: zamňoukáš- dostaneš. Ale to ho zřejmě neuspokojuje. Vyhledává dobrodružství...
Nebo má možná dojem, že my si jíme něco lepšího...

"... kočky dělají psí kusy,
psi se zase kočkujou..."