1.-2.3. 2010
Nesnáším dny, kdy mě moje tělo neposlouchá a obtěžuje mne chorobami!!
Angína je nějaká urputná, teploměr se stále drží na 39 a kousek. :-( Nemůžu nic. Ani číst ne, žádné zvuky- nebo mi upadne hlava... prostě hypochondr každým coulem.
Toto jsou moji noví kamarádi:
Jíst a pít moc nemůžu, pondělí jsme poctivě strávila v pelechu. Wlk ráno musel sám vypravit obě děti, což se mu úspěšně zadařilo ;-)
Bojím se, aby to ode mne někdo nechytil- hlavně tedy Majda, protože ta -jak víme- je nejobtížněji léčitelný pacient.
V úterý jsem očekávala zlepšení- zcela optimsticky jsme se těšila, že se konečně najím... ale kdepak. Pomalu se smiřuju s myšlenkou, že budu muset na ORL...brrr- moje noční můra a trauma z dětství :-((
Wlk se snaží, pečuje o všechny, pěkně nás tu přes den obstará a večer jde ještě pracovat... u nás se to "v jednom" prostě špatně táhne :-(
Aúúúú, ať už je líp!!
2 komentáře:
Markét, tak jsem si jista, že hypochondr nejsi!
Protože ten je přesvědčen, že je vážně nemocen a nemá k tomu žádný reálný důvod. A ty příznaky nemoci, bohužel, jednoznačně máš.
Hlavu vzhůru a do boje se zákeřnými bacily.
Moc Ti přeji brzké uzdravení! Máš supr rodinu a hlavně Wlka, který to chvilku zvládne sám. A ty odpočívej a kurýruj.
:-)
Bojuj!!!!
Okomentovat