Na vleku

12.3.2010 - pátek

Po modré obloze dnes ani památky. O ranní rozcvičku se postarala nově napadaná vrstva sněhu, takže lopaty a už se jelo. K tomu všemu foukal nepříjemný vítr a sníh ostře šlehal do tváří. Ale ani to nás neodradilo od lyžování :-)

Pohled do okolí už nebyl tak romantický. Viditelnost se značně snížila. Jedinou výhodu ten nečas měl: u vleku se netvořily dlouhé fronty ;-)

Martina měla domluvenou další lekci výuky lyžování. Slečna instruktorka si ji chválila a řekla, že už ji vezme na vlek. Martina byla nadšená. Už nás nepotřebovala. Zanechali jsme je svému osudu a vyrazili na společné 50minutové lyžování :-)
Bylo to bezva. I přes tu nepřízeň počasí- zase po letech spolu na svahu :-)) Přejeli jsme si na protější svah "Loučky", kde nebyly fronty vůbec žádné.

Ve smluvený čas jsme jeli vyzvednout Martinku. Obě si pochvalovaly a už byly s instruktorkou domluvené, že "zítra zas" :-)
Martina byla celá hrr do ježdění na vleku. Tak jsme se rozdělili. Já vyjela jako první, že budu s foťákem číhat a zdokumentuju, jak jí to pěkně jde. Martina jela nahoru s tatínkem za zády. Vše probíhalo OK....

...až do okamžiku, kdy se přiblížila závěrečná etapa- tedy okamžik, kdy lyžař má pustit pomu. Martina nějak zazmatkovala a odhodila pomu v momentě, kdy najížděla na kopeček, tudíž se zcela nekontrolovaně rozjela pozpátku ....

.... přelítla plechovou bednu (asi nějaký rozvaděč neboco- k vidění vpravo)
Wlk jel hned za ní, takže hbitě vyskočil a ještě v letu Martinu odhodil stranou.

Vyfotila jsem až scénu "po dopadu". Předtím jsem ani nedýchala. Kdyby neměla helmu, asi by už byla bez hlavy. Pako naše.
Wlk ji posbíral, dostala vyhubováno, že neposlechla, že má pomu odhodit až  ZA plůtkem a ne PŘED. Jenže naše Martina si dělá, co uzná za vhodné.
Když jsme sjeli dolů, říkala jsem si v duchu, že už na vlek určitě nevleze. Ale kdepak!
Ptám se jí: "Cos prosímtě dělala, žes vypadla? Vždyť se ti něco mohlo stát!"
A Martina celá dotčená se slzami na kraji povídá: "No, to se některejm lidem stává, že vypadávaj z vleku. NO!!" ...a hrnula se do fronty. Nezmar!!

S ohledem na tento zážitek a na nepřízeň počasí jsem navrhla zkrácení pobytu na svahu ;-) Naplánovala jsem výlet do Jablonce. Na pohár a na korále :-)
Jablonec mám ráda. Sympatické město s funkčním infocentrem a úžasným Muzeem skla a bižuterie.

Prodejen s korálky je tam moc. My jsme zastavili v Glass Perles. Krámek na Pražské ulici až po strop vycpaný korálky.

Paní prodavačka byla velice ochotná, poradila a pomohla vybrat odměnu pro babičku za hlídání Majdy ;-)

Pan domácí už nás vyhlížel s večeří- další pohodový den za námi.
Sláva, že jsme všichni živí!
Jen nás bolí nohy a ramena a mezi lopatkami a .... :-)