19.8.2010
... prohlásila naše šestiletá Martinka dnes dopoledne v momentě, kdy slyšela, jak si táta Wlk domlouvá s kamarádem výlet na ryby.
Jak výstižné! Připadám si přesně tak.
A kdo nemá pochopení pro milovníky koček, může přestat číst už TEĎ ;-)
Včerejšek za moc nestál. Celý den jsme tu truchlili a nebylo zbytí- odpoledne už ten kočičí kožich chyběl všem, a tak jsme rozjeli akci: "koupím kotě". No to bylo něco! Děti vzaly kalendář -máme ten s kočičími jmény- a začaly se hádat, jak se bude jmenovat nový kocourek.
Tak jsme Mikeška pohřbili- Wlk mu vykopal hrob- a doufáme, že pochopí, že bez kočičího ducha náš dům nemůže být. Jsme prostě zvyklí, že u nás na okně sedává kočka, že při každém bouchnutí lednice je u vašich nohou kočka, že první, co ráno slyšíte je "mňau-mňau" ...a dneska nic :-(( Ticho. Člověk ho automaticky pořád hledá.
Prohledali jsme inzeráty, každý seděl u svého PC a vzájemně jsme si z jedné místnosti do druhé mailem posílali odkazy na své "objevy". Když už jsme se na nějakém dohodli a já tam volala, kocourek byl prodán. To se několikrát opakovalo :-( Wlk už šílel, že dojede kamkoli, jen aŤ už dáme POKOJ!! ... že je jedno, co to bude, jen ať už je to doma :-)
Děti byly nesnesitelné. Martina neustále chodila a vymýšlela, co a jak budeme dělat a jak ho budeme vychovávat... Majda zas na internetu šmejdila, čím ho budeme krmit, aby mu nic nechybělo...
Jenže: tato událost přišla zcela neplánovaně!! Mikeš nevypadal, že se chystá umřít, a tak jsme na toto období měli naplánované úúúplně jiné činnosti. Po letech jsme se rozhodli, že předěláme byt. Začali jsme ložnicí. Všechno pryč a začneme pěkně od podlahy... Wlk aktivně rozprodal na aukru veškeré zařízení (šlo to velmi rychle!) a zrovna dneska aukce skončily, takže tu zvonil od rána mobil a všichni se dožadovali toho svého. (já byla mile překvapena, neb jsme vše dali za korunu a ceny se vyšplhaly na tisíce :-) )
Problémem bylo snad jen to, že panička včera oplakávala kocoura tak, až ani na monitor neviděla a ráno byla lehce v šoku, když měla mít vyklizenou 2metry dlouhou skříň plnou hadrů a ještě postele s úložnými prostory.
Pak jsme zjistili, že tu starou skříň nemáme pánovi, co ji vyaukroval, do čeho zabalit, tak vznikla zcela spontánně nová akce: blesková koupě nové skříně- to abychom získali ty kartony, které Wlk nedávno vyházel ze sklepa, že je nebudeme potřebovat ;-) Tak sebral kamaráda a jeli spolu koupit novou skříň, protože já musela hlídat děti a asi bych mu s tou almarou stejně moc nepomohla.
V současnosti je celé území našeho bytu pokryto obsahem skříní a komínky knih. Není kam šlápnout! Nábytek z ložnice zmizel a bude se malovat. Náramně jsem se vyžívala při výběru barev- zkuste si to taky :-)) ZDE
Vybírala jsem si scény a střídala barvy... a tak jsem vážně zvědavá, co z toho vznikne... :-)) Z těch nudných bílých stěn to po letech bude docela šok!
...no a do toho ještě kotě... bude to (ASI) britský červený kocourek. V sobotu se na něj pojedeme podívat. Pelíšek i deku jsem vyprala, usušila a má vše nachystané- je to obydlet. Paní majitelka nám poslala fotky a je tuze krásný, moc se všem líbí, myslím, že je rozhodnuto už teď.
Zítra ovšem bude velké obchodování s nábytkem a taky velké malování. Tak snad jen kontrola ze sociálky by ještě mohla dorazit, aby ten cirkus byl úplný :-))
7 komentářů:
No, já myslím, že byste možná i paní ze sociálky přesvědčili, aby vám pomohla stěhovat. Přeju, ať se novému kocourkovi u vás líbí !
Markét, jste fakt akční rodina. No a ten tvůj skvělý popis situace opět nezklamal.
Chápu jak vám chybí... :-((( Zažívám to samé. Přijdu do kuchyně, vidím staré rohlíky, už se otáčím, že je dám Megance, jdu na nákup, beru vodítko...
Ráno jsem to musela říct Káje, zjistila, že Megan v bytě není... Poplakala si, ptala se, byla smutná, ale rozumná. A jen co se trochu vzpamatovala, ptala se: "A už půjdeme s tou Megankou ven?" Ach jooo...
Jen vy máte štěstí, že si pojedete pro kocourka. Já se dohodla s A., že počkáme... Ale nevím, jak to zvládnu bez psa :-(.
No tedy,samé neveselé zvířecí čtení. U Gabro Megan:-( u Vás Mikeš. Je mi to moc líto, ti chlupatí miláčci opravdu dovedlou přirůst k srdci. Nový kocourek je ale nádherný, tak jemu i Vám přeji krásné sžívání.
Červený kocourek je nádherný:-)
Ten přesun nábytku se mi líbí. My s mužem neumíme nic prodat a na druhou stranu nevyhazujeme věci, které jsou pořád funkční. Takže u nás jsou přesuny nábytku max. z místnosti do místnosti...Měla bych to aukro taky zkusit:-)
To je fantastický....jak vy jste rychlí. a kocourek je úžasnej.
Je nám moc líto Mikeše... Nejlepší je hned připořídit další zvíře :-) Ať ho máte brzy doma a ať máte veselo :-)
Okomentovat