Zakoupili jsme si rodinnou celoroční vstupenku do ZOO Praha. Bydlíme nedaleko, procházka tam je vždy příjemná. Můžeme pobýt jen krátce a nemusíme spěchat, kdykoli se můžeme vrátit- a to taky děláme. :-)
ZOO Praha zkrátka nezklame a nebylo tomu jinak ani dnes. Moje představa byla vyjet ráno v 10hodin, projít kousek, dát si oběd a hajdy domů. Skutečnost byla taková, že nás v 16:05 vyhnal déšť :-)
Martinka šmejdí prstem po mapě a vybírá, co ještě navštívíme.
Žirafy se předvedly v celé své vznešené kráse, a my jsme zkoušely rozeznávat jejich druhy podle zbarvení a vzoru kůže.
Potom jsme se vydaly velkým okruhem k restauraci "Oceán" na oběd. S drobnými zastávkami cesta trvala přes hodinu ;-)
Po výborném obědě jsme zakotvily u vzdělávacího centra, kde se měl konat pořad "Lovci a jejich dovednosti". Usadily jsme se na připravená sedátka rozmístěná kolem předváděcího pultíku, Majda zaparkovala, aby nepřekážela a vyhlížely slibované "zvíře v akci". Po chvíli dorazil symaptický mladík vyzbrojený ozvučovací technikou
... a taky podivnými rekvizitami a přenosným zvířecím boxem :-)
Z trubky (komínovky) připravil pro fretku bludiště. Zauzloval rouru, jak jen to šlo- a pak fretku vpustil dovnitř. Prolezla hravě. na konci ji čekala chutná odměna. Tu slupla a už s e těšila na další úkol. Celé vystoupení natáčel profi kameraman pro ČT, takže fretka své dovednosti opakovala několikrát a jednou dokonce zvědavě nahlížela přímo do objektivu kamery, až jí to nedalo a celý jej olízla :-)) Kameraman měl hned jiné starosti ;-)
Pan ošetřovatel byl velmi trpělivý a s chutí vtipkoval na adresu maminek neposlušných dětí.
Všimla jsem si současného trendu "volné výchovy" dětí. Často žasnu nad tím, co všechno maminky svým ratolestem tolerují, co všechno jim připadá k smíchu a někdy se bojím o ty jejich děti za ně.
A často mne taky napadá, že se "osobnost " mnohdy stává "spratkem" jen díky nesoudnosti svých rodičů.
V tomto případě šlo konkrétně o to, že pán si pruhovanou páskou vytyčil prostor, kam nikdo nebude vstupovat, ani ruce strkat, aby ho šelmy nekously. Zopakoval to 2x- jasně, srozumitelně i dost nahlas. Děti to respektovaly. Až do té doby, než jedna z maminek poslala svého broučka dopředu, aby viděl: "Jdi až tam k té lasičce", pravila. Pán dítko opakovaně napomenul do mikrofonu, takže všichni opětově slyšeli, že nemají lézt za tu pásku, aby FRETKA omylem nekousla... a nic. Maminka broučka nezavolala. Poslala tam ještě i toho druhého- aby hlídal toho mladšího. A tak pan ošetřovatel pěkně a soustavně ty dva odháněl a byl z toho celkem nervózní. Maminka těch dvou pokladů se usmívala a byla spokojená, že jsou úplně nejblíž, jak to jen jde a vidí nejlíp ze všech.
Já si prostě myslím, že osobnost lze pěstovat v oblastech názorů, umění, a nevím čeho všeho...ale jsou jistá pravidla chování ve společnosti, která platí pro všechny- od útlého věku. Pokud je záměrně porušuju, nevychovávám osobnosti, ale sebestředné spratky, kteří si za pár let už nebudou malí a roztomilí a budou si opravdu dělat, co uznají za vhodné bez ohledu na to, co je a není obecně platné. Možná čím dřív nějaká šelma "osobnost" rafne, tím líp pro její další vývoj.
Všimla jsem si současného trendu "volné výchovy" dětí. Často žasnu nad tím, co všechno maminky svým ratolestem tolerují, co všechno jim připadá k smíchu a někdy se bojím o ty jejich děti za ně.
A často mne taky napadá, že se "osobnost " mnohdy stává "spratkem" jen díky nesoudnosti svých rodičů.
V tomto případě šlo konkrétně o to, že pán si pruhovanou páskou vytyčil prostor, kam nikdo nebude vstupovat, ani ruce strkat, aby ho šelmy nekously. Zopakoval to 2x- jasně, srozumitelně i dost nahlas. Děti to respektovaly. Až do té doby, než jedna z maminek poslala svého broučka dopředu, aby viděl: "Jdi až tam k té lasičce", pravila. Pán dítko opakovaně napomenul do mikrofonu, takže všichni opětově slyšeli, že nemají lézt za tu pásku, aby FRETKA omylem nekousla... a nic. Maminka broučka nezavolala. Poslala tam ještě i toho druhého- aby hlídal toho mladšího. A tak pan ošetřovatel pěkně a soustavně ty dva odháněl a byl z toho celkem nervózní. Maminka těch dvou pokladů se usmívala a byla spokojená, že jsou úplně nejblíž, jak to jen jde a vidí nejlíp ze všech.
Já si prostě myslím, že osobnost lze pěstovat v oblastech názorů, umění, a nevím čeho všeho...ale jsou jistá pravidla chování ve společnosti, která platí pro všechny- od útlého věku. Pokud je záměrně porušuju, nevychovávám osobnosti, ale sebestředné spratky, kteří si za pár let už nebudou malí a roztomilí a budou si opravdu dělat, co uznají za vhodné bez ohledu na to, co je a není obecně platné. Možná čím dřív nějaká šelma "osobnost" rafne, tím líp pro její další vývoj.
ZOO opět nezklamala. Po 6hodinách našeho pobytu začalo pršet, a tak jsme se vydaly k domovu, aby Majdě nezmoklo vozidlo. Máme sice pláštěnku, ale neradi ji sušíme a skládáme :-)
Naši dámskou ZOOjízdu jsme si opravdu užily! :-)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_ukXrFWVQ2xdW4zfQcqz5io0DBUFzvkFmtrklkDfwx2qhiGEDq8leCDVVMsIDkN2lUXaOjJVpkj_kO134QI06kYJYxwOGl8ZcGCwCNXY67fEUFf5fxgNFb40KWuCBLr6ypEJQM=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_uF4tCmKJ9H7PiN82gaexw5PGSDfMH979eeA2BViPLgwdZ53jzFp8Ru5vZ2P0BFzuMvDoSJnbaVaQvIMcUBoogu36s1z3OL-oIPZP0tHD1vSPip3jdLIkStvwnFQqBEtpVFZAQyJHyvLw=s0-d)
11 komentářů:
Mluvíš mi z duše .... můj prostor na úkor ostatních. Já jsem s Tomíkem odešla z hřiště, protože nějaký chlapeček na klouzačce kopal Tomíka do břicha. Stála jsem vedle nich, bránila Tomíka, kluka hlasitě napomínala .... rodiče seděli 3 metry od nás .... a nic :-( Nejhorší je, že prostě není jak donutit lidi, aby reagovali tak jak /asi/ mají :-( Zoo v dosahové vzdálenosti Vám závidím
moc hezká reportáž ze ZOO..
my v ní ještě nikdy nebyli, je na seznamu :))
Milá Wlčice, čtu Vás už dlouho a dnes musím poprvé přidat komentář. Hodně jste mi promluvila z duše - i já tak stále častěji vnímám tzv. "volnou výchovu". Nicméně zastávám názor, že "agresi" není třeba ustupovat, takže já podobné situace (třeba i s nedisciplinovanými pejskaři) řeším. Stersuje mě to, dost často jsem neobratná, dost často zklamaná z nepoučitelnosti zejména dospělých, ale myslím si, že lidé by měli znát hranice, které slušné chování dává, a že ti slušní si nemusejí nechat líbit vše od suverénních hlupáků. Dost často také zjišťuji, že ti sebestřední nebývají moc stateční a stačí lehké klepnutí přes prsty, aby se aspoň zastyděli.
Moc ráda Vás čtu a sleduju, nejen pro Vaše poutavé psaní, zajímavé postřehy, optimismus a nadhled, ale i protože bydlíme v blízkém okolí a často jste mi velkou inspirací, co se dá na severu Prahy podniknout. Děkuji za Vaše psaní a přeji stálou inspiraci!
Můj názor je, že volná výchova = pohodlnost a nezodpovědnost. Taky mám doma jedno živější zvídavé dítě, takže vím, o čem mluvím. Pokud naší dvouleté Emičce povolíme meze, hned jde až za ně a pozoruje, co my na to. Jedna na zadek vždy zabere. Někdy má i z toho radost a utíká před námi a plácá se na zadek sama. S nevychovaným dítětem není jen ostuda, ale i více starostí o jeho bezpečnost. Pokud se dítěti nedají dobré základy už v raném dětství (samozřejmě že je ještě stoprocentně nedodrží), špatně se bude stavět rovná zeď v budoucnu. Takže se osobně snažím, co nejvíce vybudovat už v raném dětství. Uvidíme za pár let, co se mi podařilo. Ten náš malý "lev" se umí bránit. :-)
Krásný výlet do ZOO. V Praze jsme byli před 4 lety. Ale bližší zoo navštěvujeme častěji. Taky máme rádi interaktivní stolky a přednášky.
Hezký výlet, dobrá momentka je jak se holky drží za ruce. Ohánět se volnou výchovou je docela jednoduché a pohodlné pro rodiče. Ale navzdory všemu vychovat dobře děti je podle mne sázka do loterie. Ani "optimální" výchova nic nezaručí. Bohužel. Je to jako se vším v životě. Nic není jisté a překvapení jsou na denním pořádku.
maríno, děkuji za komentář. Jsem vždycky ráda, když se odhalí nějaký tajný čtenář blogu ;-) Pejskaři, to je taky kapitola- zejména na dětském hřišti v Ďábličáku miluju volně pobíhající psy ... Jak říká Wlk: "řezat a řezat tu havěť" :-)...a nemyslí tím ty 4nohé ;-)
zuzi,já vím, že se i "dobrá" výchova může zvrtnout... to jo, ale odmala vyloženě vést děti k tomu, že "já já já, jenom já" a "dělej si, co chceš, ale běda,jak tebe se někdo dotkne, nebo ti stejnou mincí oplatí-to tě hnedka jdu bránit a všem ukážu!"- to mě popuzuje. ...jsem stará škola ;-)
Ani já jsem, paní Wlčice, ještě nikdy Váš úžasný blog nekomentovala - přestože ho už nějakou dobu pravidelně čtu.
Ale "volná výchova" zvedla ze židle i mne - zastánce jasných výchovných mantinelů. Mám děti osm a jedenáct, přesně věk, kdy se z "roztomilých" volně vychovaných dětiček stávají drsná individua neschopná jakékoli myšlenky na druhé. Natož pak nějakého skutečného ohledu. Je jich pár takových kolem mých dětí. ... Zřejmě i díky nastaveným mantinelům se děti zatím druží s normálními dětmi, vychovanými v přesvědčení, že je výhodné poslouchat a pak mluvit - a že sounáležitost přináší nečekané dary. Vynasnažím se, aby se jejich postoj časem nezměnil. Díky za povzbuzení, které pro mě Váš blog představuje :-)
S volnou výchovou jsem skončila ještě dřív, než jsem s ní začala - po té, co jsem viděla její následky na dětech mojí sestry (starších, než je Val).
Souhlasím s tím, co tu padlo: jak s tím, že volná výchova nedělá osobnosti, ale sobecké spratky, tak s tím, že volná výchova je spíš pohodlnost a neochota věnovat se výchově. Navíc bych dodala, že si nemyslím, že dítě bez jasných mantinelů je šťastné dítě. Je to jen zmatené a nejisté dítě (což není moc základ pro pocit štěstí).
ZOO v dosahu taktéž závidím, Val jsem pražskou zoo slíbila už na jaře (že tam letos zajdeme), tak jí musíme stihnout než skončí pěkné počasí :-). Jen pochybuji, že nám na to bude stačit den, asi bude třeba opakovaných návštěv - celý den jsme strávili v ZOO ve Dvoře Králové, a ta je menší.
o volné výchově mluvit asi nebudu...bohužel jsem v jejím zajetí nejen ve volníém, ale i poracovním čase..a je to jedna z věcí, která mi na mé práci dost štve...S rodiči je těžké, často tžké vyjití:-( některými samozřejmě.
jakio mama už skoro dospělých dětí ale můžu říct, že i přísnější výchova nijak nezaručí naprostý úspěch..je tam mnoho proměnných..geny, společnost...složení rodiny:-( ne vždy je to ideální..sama sklízím:-(
Dobrý den, teprve nedávno jsem objevila váš blog a moc nového se dozvěděla. Určitě už jsme se někdy potkaly i v reálu, protože třeba na Světu knihy na besedě s panem Zikmundem jsem byla taky :-) a i na mnohých jiných akcích. Ve spoustě věcí máme podobný názor a i já kupříkladu žasnu nad chováním mnohých rodičů... Tento článek jsem četla před pár dny a zjistila, že na fotce je můj spolužák z VŠ (onen sympatický mladík). Čirou náhodou jsem dnes objevila, že jste mediální hvězdy zde: http://www.facebook.com/video/video.php?v=1582309801693
Neznám vás jinak než z blogu, ale myslím, že tipuji správně, že? Moc vás zdravím a přeji mnoho sil a optimismu ke zvládání všeho, co život přináší. Olga
Olgo, děkuji za komentář! Takové mě vždy potěší :-) Nojo, máte pravdu, jsme to my!! Na záznamu je vidět, jak fotím do blogu ;-) Mladík to se zvířaty náramně umí a já miluju lidi, kteří jsou ve své profesi dobří.
Tak třeba se potkáme i v reálu- jsme totiž díky složení posádky dost nepřehlédnutelní - a díky blogu nám vznikla nová množina přátel, za které jsme moc rádi!
do ZOO jdeme zase v pondělí ;-) - ty moje opice by tam mohly bydlet :-)
Okomentovat