Dřevorubci

20.3.2011

Pohled z okna mě donutil doběhnout pro foťák. To abych zachytila ty dva "patymaty", jak likvidují pařez po našem obrovském smrku.

 Smrk jsme museli před dvěma lety porazit :-(  Stál příliš blízko domu, takže když fučel vichr, jeho větve čechraly příliš důvěrně tašky na střeše a jeho kořeny byly ze všech stran obehnány zdmi a betonem, takže se těžko hledal směr vhodný pro pád smrku v případě nouze.

Porazit v Praze strom není jednoduché. Musí to posoudit několik úředníků a vystavit potřebné povolení k takovému zásahu, kde se zároveŇ zavazujete, že do dvou let zmizelý strom nahradíte jiným kusem zeleně.

Čas se naplnil. Dva roky uplynuly a děda uznal, že pařez opravdu sám neshnije, ba ani jinak nezmizí a že bude třeba jej vykopat. Návrhy na vypůjčení frézy odmítl- "je to drahý" ;-)
Povolal si na pomoc kamaráda. Nejprve obrovský pařez obkopali, a pak zasedli a řezali a řezali... Pochvalovali si, jaké je to pěkné dřevo a jak na to vyzráli! ... a každý, kdo šel okolo, se podivoval, cože to vyvádějí...a oni ochotně povykládali celou historii a zdůvodŇovali své počínání :-))

Mně ta fotka přijde jako záběr z oblíbeného kresleného seriálu o dvou kutilech, co si poradí vždycky se vším- bez záruky požadovaného výsledku ovšem :-))
Snad všichni tento zásah přežijí ve zdraví ... ;-)