Kočičiny kocoura Tobina

7.3.2011

Náš kocourek s námi bydlí už půl roku. Za ty měsíce se dokonale naučil využívat všech požitků, které naše domácnost nabízí. Na každého člena rodiny něco platí, on jediný má perfektně zmapováno, co to je.

Za nejdůležitější úkol považuje hlídání své misky. Jakmile se něco kolem šustne, už letí a vymňoukává, aby dvojnožec nedělal cavyky a koukal něco nasypat. Bere všechno. A když si někdo svůj naservírovaný talíř nehlídá, Tobin neváhá a udělá mu z něj dietní porci.
O tom by asi nejvíc mohl vyprávět děda. Tobin s ním rozehrál (dle mého dost nebezpečnou) hru ;-)
Zatímco si chystá   jídlo, Tobin se maximálně soustředí na to, jak dědu okrást. Téměř pokaždé se mu to podaří. Nedávno švihnul  dědovi z talíře plátek knedlíku a už s ním upaloval po schodech nahoru do pelíšku. Děda se nemohl dopočítat a kdybychom krádež nenahlásili, byl si jist, že si místo pěti nandal jen čtyři. Stejnětak když si ráno mazal housku. Připravil si plátky šunky- a najednou zjistil, že mu jeden přebývá. Tobin si pro jednu máslem mazanou houstičku sáhl a odtáhl si ji do úkrytu. Zlodějnu provozuje i s plným břichem- dožere misku- a už šmejdí, co by kde uzmul. Pokud k nám přijde návštěva a dostane něco ke kávě, je důrazně upozorněna, aby si to urychleně snědla, nebo aby si talířek bedlivě střežila :-)

Nejvíc ovšem zlobí babičku. Denně jí rozhází v koupelně všechny lahvičky se šampony a vším možným, co tak běžně v koupelnách na okraji vany stává. Pohlavkuje lahvičky packami a s radostí v oku sleduje, jak dopadají na dno vany.

Vyvrcholilo to tím, když si Tobin zahrál na bankovního lupiče, zmocnil  se babiččiny bankovní karty a zkoušel, jestli náhodou taky není jedlá. :-)

Nebyla. 
Babička zatím odolává pokušení ho zabít, ale mnohdy mu nepěkně vyhrožuje. :-)


S příchodem jara se v Tobinovi probudily hormony. Je mu přesně devět a půl měsíce a začal si značit své teritorium. Kočkoznalcům nemusím asi blíže vysvětlovat, co to znamená. Těm, kteří se značkujícím kocourem nikdy v jedné domácnosti nežili, to ani nedoporučuju. Puch jak od ropuch! Skoro bych řekla, že i v pavilonu opic se mi dýchá líp. ;-)

A tak jsem volala veterináři, abych Tobina objednala na kastraci. Děkuji Ivy za odbornou konzultaci- samozřejmě jsem sáhodlouze řešila, kdy je nejvhodnější čas a co a jak- názory jsou různé a já jsem Váha... nepříznivá kombinace :-(
.
Wlk rezolutně prohlásil, že další 2měsíce, než bude kocourovi rok, on tady s kolíčkem na nose chodit nebude... což tedy chápu, je tu fakt děsně neútulno. Babička se snaží přebít to parfémy, já zas savem- příroda je ovšem mocnější a on asi o to víc značí, aby zas přehlušil tu naši chemii :-))

Zkrátka včera jsem pročítala na internetu kdeco, hledala výsledky studií, jak ovlivňuje kastrace vývoj močových cest... měla jsem nutkání zavolat veťákovi, že to ruším, že ještě ne. Ale když se zas ráno bytem rozlila ta vůně jeho kočparfému, je rozhodnuto. Musí se svého mužství zbavit a snad mi to odpustí. :-(  Ve středu ráno jde. Nejstrašnější na celé věci je ovšem to, že 20hodin před zákrokem (provádí se v celkové anestezii) nesmí to zvíře bezedný žrát! To vážně nevím, jak zvládneme...

14 komentářů:

kristina-jemima řekl(a)...

Nebojte se, to zvládnete, kocourci to mají lehčí. Já mám dvě kočičí holky, když šly obě na kastraci, bylo to náročné, je to větší zásah. Pro Tobyho to tak velká operace nebude.
A s hladovkou to je nemilé, ovšem horší pro mě bylo, když pak po operaci ležely v obvazech a žrát vůbec nechtěly (musela jsem jim dávat misku k tlamě a taky je nosit na záchod).
Držím palce! :)

Kristi-Jemima

Andrea řekl(a)...

Jé,tak držím palce,ať to přečká bez nepohody...

Marianna řekl(a)...

Tak to asi znamená, že i děda bude 20hodin o hladu. Chudáci oba...! Jdu si na jejich počest namazat chleba a Tobísovi budu zítra držet palčáky, aby to ustál s elegancí sobě vlastní ;)

Eja řekl(a)...

od Eja:
taky jsem vykastrovali našeho kočičáka, když začal značkovat, mohlo mu bejt taky tak 8-9 měs.. práý ale existujou nějaký hormony, něco jako antikoncepce, která mu tu aktivitu utlumí aspoň do doby, než bude dospělej..
ale to jsem jenom někde četla, nevím, jestli to je stopro.
A moje kamarádka chovatelka říkala, že má speciální enzymatický sprej na kocouří značkování, který to chemicky rozloží, takže to nesmrdí. Hodně štěstí :-)

Iva řekl(a)...

Jako bych četla o naší Míně, teda až na to značkování. Ale přesně vím o čem mluvíš( i boty jsme museli vyhodit), neb 20 let jsme měli jen kocoury , Mína je první kočka. Po kastraci je právě měsíc a zvládla to naprosto bravůrně. Jen ten apetit jí ještě vzrostl :). Tobi to zvládne a bude v pohodě, neboj a hladovku snad taky dáte, my jsme Mínu uhlídali.

ivy řekl(a)...

Ještě štěstí,že veterináři nestávkují a že vám bude brzy pomoženo.Budu držet palce,abyste všechno zvládli co nejlíp - tím myslím hladovku a následnou péči po operaci.Na Tobínka taky budu myslet :-)

Lucka řekl(a)...

Tobísek je kocour mazaný. Zkouší vaši pozornost, kdy to jen jde :)
Kastraci zvládnete. Jen s tou hladovkou si užijete.
Karta nemá chybu - co kdyby byla jedlá :D

Anonymní řekl(a)...

No ja vas teda nepotesim, nas kocur zacal znackovat dva roky po vykastrovani...Fuj. Ahoj, Martina

Anonymní řekl(a)...

Náš kocourek je kastrovaný, měla jsi možnost vidět. Je mu 9 let a doma neznačkuje. Je to ale určitě tím zvířetem. Prostě když si zvykne, tak může i trestat. Kup si gumové rukavice, savo a přípravek na provonění bytu /Alfa deo korfu/ - je úžasný, obrň se trpělivostí a uklízej. Mě zase zlobí Baddy, to je taky síla. Pevné nervy Jana

Anonymní řekl(a)...

My jsme nechali kastrovat kočku v prosinci v 9 měsících, žrát jsme jí neměli dávat od rána, šla na to v 15 hod. odpoledne, ale je to kočka venkovní, tak 100%tní jistota, že něco nepozřela nebyla, ale i tak to zvládla a stehy si nakonec vytáhla sama, byla jen den taková omámená, pomalá, pak ale všecko ok. Jsem zvědavá na výsledek akce. Iva

Janah -Švédské listy řekl(a)...

:D Taky jsme jednou o Velikonocích honili kočku s plátkem jehněčího v tlamě (měla ho ta kočka, ne my) :D

Kocourovi držím palce, a vám taky, probouzení z narkózy je strašné...:(

Petra řekl(a)...

Tobík mi silně připomíná našeho Kocoura (jo, to je jméno). Předevčírem dokázal zpod stolu sebrat z chlebíčku plátek šunky tak, že si ho málem nikdo nevšiml, chlebík zůstal na místě, jen Kocour zdrhal se šunčičkou.
Je to zvíře venkovní, takže jsme ho zavřeli před kastrací do králíkárny, aby teda nežral. To ubohý zvíře odtrhlo pletivo a stejně zdrhlo, takže při jeho žravosti myslím, že na operaci šel pěkně nadlábnutej :-)
Probouzení u nás žádná hrůza nebyla - jednou se poblil, trošku se motal, jinak nic.

Jitka Neradová řekl(a)...

Já se báječně bavím. Kočičiny mě tak rozesmály, že se na mě okolí podezřívavě obrací, zda jsem nezešílela. Jo, s kocourkem je veselo. A kastraci mu nepřeji,leč chápu Vaše rozhodnutí. Já se tu bavím u počítače a nemusím nic čichat:-) Ať to dobře dopadne a ať to všichni zvládnete. Ale je to skvělá historka:-)

mandragorra řekl(a)...

Ta okousaná karta mne pobavila. Můj kocour zase okusuje rohy knížek a cupuje igelitky. =o)) U nás kastrace kocoura proběhla v roce a půl, sice ani jedinkrát nic neoznačkoval, ale začal být silně agresivní. Značkování jsme naopak zažili u kočky, která očůrala, co mohla. Další kočka zase neznačkovala, ale ječela tak silně, že jsem se chodila omlouvat sousedům. Prostě co zvíře, to úplně jiný průběh. Držíme tlapky, ať to Tobi zvládne v pohodě. =o)