Zotavování

9.3.2011

Ráno jsme Tobina předali na veterině. Nejprve nechtěl do své krásné proutěné přepravky nastoupit, na veterině ihned pochopil, že se bude dít něco nelibého, takže pro změnu nechtěl ven. Pokaždé s e někde zachytil jednou za svých čtyř končetin a pevně se držel. Paní dr. ho prohlídla, konstatovala, že je zdráv a výkonu schopen.

Po obědě jej vyzvedl Wlk, aby tam na mě Tobínek nemusel čekat až do večera. Prý byl v pohodě, nebrečel, jen ho nechtělo poslouchat tělo. Při obchůzce bytu přední část těla měla namířeno někam, kam ta zadní rozhodně nehodlala jít. Majda se smála, že je jak opilec a trvalo mu prý dobu, než pochopil, že bude praktičtější a míň namáhavé se z toho prospat.

Vlivem opiátů se mu asi nějak rozvinula fantazie a k odpočinku si vybíral naprosto atypická místa. Tady ho únava přemohla v půlce boje s Majdinou sedačkou do vozíku. Usnul zavěšený jako netopýr- oči otevřel jen díky mému štrachání s foťákem- tedy otevřel jen jedno. To druhé mělo nějaké těžké víčko. ;-)

Dr. zakázala šelmu krmit- aby prý nezvracel. To ale Tobin těžko chápe- půst do jeho životního stylu rozhodně nepatří :-)
 No ale přežil to, večer už i brousil drápy a šlapal dečku, takže snad už žádné komplikace nebudou.

Martina se ze své nemoci taky celkem zotavila. Urputný kašel a horečky opadly. Dr. konstatovala, že i poslech je OK. Martina je ale opravdu vzorný pacient. Dělala všechno, co dostala nařízeno, celý týden o ní skoro nevíme. Hraje si, maluje, poslouchá si CD...

Došla jsem do školy pro úkoly a máme spolu domácí školu. To je něco! Opět mě dostal text v našem úžasném Českém slabikáři... článek se jmenoval "Babička z Boubí".
Než jsme se dohodly na tom, co to BOUBÍ je a že je to BOUBÍ a ne bloudí a nebo loubí... málem mě kleplo!
Žasnu taky nad tím, kolik času tráví prvňáci psaním! Mordovala se tu s velkým psacím R a taky s velkým T. Psaní asi nebude naše hobby ani nic, zač bychom získávali diplomy. Ono je to ve finále stejně jedno, protože neznám mezi svými vrstevníky nikoho, kdo by normu písma dodržoval... Všichni píší  "po svém" a ponejvíce "tiskopsace" a nebo na klávesnici.
Martina ale neprotestuje, krouží svou levou ručkou  a obloučky a  smyčky usazuje na řádky za vydatné pomoci jazyka. Prostě má svůj styl :-)

Tak snad se marodům nepřitíží a od pondělka bude "normální" režim...i když jsme si vědoma toho, že v naší rodině slovo normální může mít i více významů :-)