Anglicky

1.3. 2011

Všichni se učíme pořád  anglicky. V dnešní době opravdu nezbytná nutnost.

Někteří rodiče na to jdou zostra a své děti do jazykových kurzů přihlašují dříve, než odhodí pleny. Je to takový trend v současné výchově. Dítě vypovídá o svých schopnostech výčtem kroužků, které navštěvuje.

Nejsem zastáncem amerických školek. Myslím, že je rozdíl, když dítě vyrůstá v dvojjazyčném prostředí, a pak nastoupí do školky, kde se domluví pouze anglicky, ale zcela jiná situace nastává pro dítě, které je do takového prostředí vrženo a najednou zjistí, že si neumí říct ani o základní potřeby. Ti dravější si asi poradí, ovšem co ti ostatní? Jak jim asi je?

K tomuto zamyšlení mě přivedl jeden vyslechnutý rozhovor.
Běžná situace: v restauraci u stolu sedí dvě maminky a 3děti- z toho dvě 5leté. Maminky se baví o školce. Jedna chválí svého synka, jak chodí do školky rád a že i bez problémů spinká.
Druhá popichuje svého potomka: "Vidíš, Mareček chodí do školky rád. A nebrečí kvůli tomu!"
"Já už taky nebječim a chodim uád", patlavě odpovídá ten druhý.
"Nojo, ale vzpomeň si, cos dělal ve staré školce!! A to tě Alex vždycky pozdravuje, když mě potká..."
"Jenže tam še muší mjuvit anguišky. A já nechči mjuvit anguišky požád. Já chci mjuvit anguišky jenom když já chči!!!", ohrazuje se špatnou výslovností dotčený.
"No, vidíš, je to paličák. A tos neviděla, jak řval. Denně!! Půl roku jsem to vydržela, a pak šel do normální český školky. Je to k ničemu. To víš, lítaj venku, občas něco matlaj u stolu... ", znechuceně komentuje kamarádce matka antianglicky zaměřeného  synka.

Držím mu palce! Zdá se, že ví, co chce a umí si to prosadit ! ;-)

Rodiče utratí za americké školky desetitísíce ročně, jde jim o to, aby něco nezameškali, aby jejich dítě bylo do života připravené... Dobrá, je to jedna z nabízených možností na trhu. To, že se s ní zrovna já neztotožňuju, neznamená, že by ji měli zakázat.
Poskočíme do věku povinné školní docházky, kdy žáci s angličtinou povinně tráví 3-4hodiny týdně. Někdy se ovšem nabízí otázka, jak moc přínosné to je. Dost často mě to napadá v souvislosti s Majdinými úkoly.

Poslala mi kamarádka věty, které měl její syn v testu přeložit do angličtiny. Chtěla slyšet, co si o tom myslím.
Četla jsem je několikrát, a asi jsem ani po opakovaném čtení nepochopila  smysl některých.
Paní učitelka chtěla patrně zjistit, jak děti zvládají stupňování přídavných jmen. Zaráží mne jen způsob, jaký k tomu zvolila.
Nás vždycky učili, že testem se má  zjistit, co jsme žáky naučili - tedy co umějí- ne jim dokázat to, co neumějí...

Dá se předpokládat, že cizí jazyk studuju k tomu, abych ho mohla používat především prakticky- tedy k domluvení se v běžných situacích. A tak se možná  mezi čtenáři najde někdo, kdo mi poví, v jakých situacích bych některé z těchto vět mohla použít- zejména věta č. 2 a 5 mě zajímá... no ona i ta jednička stojí za úvahu ;-)

1/ Náš pes je smutnější než jejich nová kočka.
2/ Jsem nejlegračnější zvíře v této vesnici.
3/ Petr je nejmenší ve třídě, ale není tak malý jako Tom.
4/ Řidiči aut jsou někdy pomalí, pomalejší než náš strýc.
5/ Její obličej je krásnější než jeho hlava.

I já jsem měla potřebu to "konzultovat dále", a tak jsem  dnes vedla  na toto téma dnes několik úsměvných rozhovorů. Nápady byly vskutku originální: dvojku prý určitě  použiju při masupustním reji, nebo po flámu v případě, že budu mít dostatek  alkoholu v krvi :-)
A pětku by mohl z úst vypustit snad nějaký plastický chirurg po úspěšně provedeném zákroku... a to ani nedomýšlím, co se asi honilo hlavou těm sedmákům, kteří je měli přeložit!

Jsem taky ráda originální, ale v některých případech bych se přecejen držela klasiky a nevymýšlela to, co již bylo vymyšleno šikovnějšími. Stupňování přídavných jmen jsem už procvičovala i záživnějším způsobem. Existuje tolik učebnic a příruček...

Cílem jazykové výuky na základní škole by podle mého mělo možná být  vypěstování kladného vztahu k onomu cizímu jazyku, pochopení a upevnění jeho základů na příkladech  běžné mluvy - a na zejména bych kladla důraz na schopnost dorozumět se! Což tedy patrně nebylo cílem tohoto testu... tady jsou texty vět tak krkolomné a komické, že  rozptylují pozornost natolik, že gramatika jde zcela stranou ;-)

Tak já nevím... ty vtipy o učitelkách asi nevznikají jen náhodou... žeby nějaká osobní zkušenost autorů ?? :-))