Co koho potěší

20.5.2011

Přes týden toho moc nestíhám. než splním neodkladné povinnosti, které zahrnují především péči o ty dva nezletilce a taky pracovní záležitosti, jsem skoro mrtvá a bývá zpravidla už pozdní večer.

V pátek odpoledne  si Wlk vzal Martinu na MS v plážovém volejbalu (snad jsem  to pojmenovala správně!) - aby holka viděla, jak se sportuje profesionálně. Byla spokojená. nadšeně mi vyprávěla, že vyhráli Rusové a že to vůbec nevadí, protože Kosťa se může radovat z vítězství.  
(Kosťa je plyšový pes dovezený z Ruska :-) Fajn, hlavně si na všem najít to pozitivní! :-))


Majdě jsem tedy nabídla aleternativu. Jako všechny slečny jejího věku miluje nakupování. Tedy nemusí nutně dojít k procesu placení, ale to rejdění po krámech a okukování modelů je plně uspokojující.

Obchodní centra jsou plně bezbariérová, takže učiněný ráj! Vyrazily jsme do OC Harfa. Babička všeho nechala a hned se k naší expedici přidala. Musím pochválit MHD. Všechno jelo tak, jak mělo, řidiči-autobusáci obsluhující plošinu  byli vlídní, usměvaví ... paráda!

Majda nadšená. Samozřejmě proběho H&M, C&A :-)) A klasicky jsem si připadala úplně nemožně. Na cokoli jsem se jen podívala, to mi Majda hned zkritizovala- pohovořila o nevhodnosti barev vzhledem k mé barevné typologii  nebo upozornila na "blbý střih";  popřípadě odněkud přiskočila babička a výrobek zhodnotila tak, že jsem ho bez zkoušení zavěsila zpět.
Achjo, jak já to dělám, že jsem tak nemožná! ;-) Nakonec mi přece jen dovolily něco donést až k pokladně...


Po 2hodinách jsme toho měly dost a vydaly se na cestu domů. Jaké bylo překvapení, že se za tu dobu venku zatáhlo. Slunný teplý den byl pryč a na obloze se začaly kumulovat bouřkové mraky.

Naskočily jsme do prvního nízkopodlažního BUSu, který přijel- byŤ neměl požadované číslo :-) -  a snažily se přiblížit co nejrychleji domovu. Řidič byl pravda lehce zmaten, když se ptal: "Kam to bude?" - a já dopověděla "Někam k metru!" - okamžitě začal vyjmenovávat trasu... :-) až jsem si vybrala ;-)

Obloha poměrně rychle černala a začalo fučet. Wlk mi psal SMS, že se "něco žene"! :-)) Volala jsem, ať je tak hodný a dojede pro nás k metru, že to s Majdou domů nedoběhnu. Tak jo. Přijel. To už pršelo a blejskalo se vehementně.
Vystoupil z auta a vykulil oči na babičku: "Jé, vy jste tu všechny?? Já poslal Máťu k babičce, aby nebyla doma sama, když je bouřka..." ;-) ..nojo, tak než MáŤa babičku najde, snad budeme doma zpátky :-))

Než jsme dojeli domů (cca 5minut) lilo úplně strašně. Padaly kapky půllitrovky a pěkně studily. Než jsme Majdu vyložili z auta, byli jsme úplně promočení- a to jsem nad ní držela deštník. Madlena se smála, že nemohla ani řídit, zasekla se mezi vrátky a jásala: "Konečně jsem taky jednou v životě pořádně zmokla!!"

... mám já to ale nenáročné děti- jedna slaví se psem vítězství ruského týmu a druhá se raduje z lijáku...