25.4. 2009 - 221.den z 365
23:00
Hlásím se s pravidelným zpravodajstvím z motolské nemocnice. Jsem (mile) šokována, kolik lidí s námi ten "horor" žije- a kolik lidí denně nakoukne na blog, nechá vzkaz, pošle sms ... věřte, že je to milé, moc milé a asi i účinné- tak si své přátele hýčkejte, když je člověku "ouzko"- a to nám tedy bylo!!- je přízeň přátel naprosto neocenitelná.
Do nemocnice jsem šla s hrůzou, co zas Majda vymyslí... a hle- Majda ležela růžová v peřinách a vyčihovala. Já už neumím ani normálně přijít. Hned jsem na ni vybalila: "Tak co, jak ti je?"
Ani jsem si to neuvědomila, až když se začala chechtat, že je rozdíl, když přijde tatínek (klidný, rozvážný), nejprve se optá, jak se má...
Já jsem jak cvok- přejedu pohledem přístroje, skouknu dítě a v podstatě mě zajímá jen to, co je špatně.
Kyslík ještě má, ale není to rozhodně tak dramatické jako včera. Když přišel dr. na vizitu- nevěřil! Znal ji jen z papírů, a tak hleděl, jak to, že si tam tak sedí, když včera výsledky nepasovaly do žádných tabulek a celé konzilium mělo plné ruce práce. Já to tedy taky nechápu. Takové výkyvy. Tentokrát nám dala Majda všem pěkně zabrat- bylo to náhlé a nečekané, zato velmi intenzivní.
Snažila jsem se to s ní rozebrat, proč odmítá všechna ta doporučení lékařů a tak... no ale když se mě zeptala: "A ty víš, jaký to je nemoct dýchat?" - sklapla jsem. Nevím. Asi strašný.
Ten strach z toho, že nemůže dýchat je pro ni paralyzující, není schopna ovládnout to vůlí, když zpětně mluví o svých pocitech- mám husí kůži.
Tak snad se stav bude už jen zlepšovat.
Sestry jsou naprosto skvělé. Neusále si vymýšlejí práci, pořád chodí a ptají se, jestli něco není potřeba a když jsem poprosila o nové povlečení, s úsměvem přiběhla a začala převlíkat celou postel. Péče opravdu skvělá. Dneska jsem tam Majdu s klidem nechala přes noc bez dozoru. Dohodly jsme se na tom, že tatínek musí i zítra do práce- dohání resty z minulého týdne, kdy jsme moc pracovat nemohli- a jezdíme přes Prahu sem a tam, takže se Majda bude večer dívat na TV a ráno zase dorazím já.
Mám z ní radost, vypadala spokojeně, až se upraví dýchání, bude to bezva!
Martinka Majdě namalovala obrázek. Majda má ráda sovy. Chtěla ji potěšit. V pátek měli ve školce přednášku- přijel pán a dovezl dravce a taky sovu sněžnou. Tu Majdě namalovala.
Proč má kulicha, to je asi jasné- že je sněžná :-) Ale kdo si chce tipnout, co to má v červeném oválu na křídle? ;-)
My hádali že malé sůvátko ve vajíčku nebo turistickou známku (my je totiž sbíráme, takže Martina ví, o co jde)... ale prohádali jsme.
A Martina odpověděla: "No hodinky, přece!"
Žasla jsem: "Nač prosímtě potřebuje sova hodinky?"
"No přece aby věděla, kdy má jít v noci houkat" , odpověděla Maťa :-))
No to je přece jasný, k čemu je sova, která neví, kdy má jít zahoukat....
Navečer do nemocnice ještě dorazila naše "dvorní" rehabka Hanka. Jela přes celou Prahu, aby okoukla, jak Majdě pracuje hrudník a aby stimulovala zóny. Hanka je prostě nadšenec. Někdy mám dojem, že by lidi nemuseli mít ani jména, že je má stejně srovnané podle skolióz, pajdavých nohou a jiných anomálií ;-)
Hanka ji protáhla, protože naše madam dospěla k názoru, že motolské rehabky se nedají s Hankou srovnat - takže jestli s ní někdo bude hýbat, bude to Hanka- nebo nikdo.
Z nemocnice jsme s Hankou odcházely v půl deváté. Snad to ráno bude stejné jako večer- nebo ještě trochu lepší! :-) Snad se nám houpačka zas nepřehoupne dolů. Tady musí být člověk pořád ve střehu... ;-)
Posílám pohled na noční nemocnici a přeju dobrou noc! :-)
20 komentářů:
Markét, mám obrovskou radost, že je líp.
Majdo, jsi prostě skvělá!!! Jen tak dál.
Príma!! Tak tohle jsou nádherný zprávy!!! Vynikající!!!
A to, že Majda ctí co cítí - myslím tím obavy a strachy - není se čemu divit. je to už velká holka. Už prostě VÍ. Ale zvládla to!! Všichni jste to zvládli (a nestyď se -víme, že na tom máš obrovskou zásluhu - jsi pro ní velikánskou oporou!!!)
Takže - třikrát HURÁ Majdě,
třikrát Hance
třikrát všem v Motole
a nejmíň třicetkrát celýmu Wlčímu doupěti - nikoho nevyjímaje!!!
AHoj holky, držte se, myslíme na vás na jihu Čech a těšíme se z toho, že je líp. Majdo, máš co vyprávět a předat ostatním se SMA, jsi statečná holka. Helena s rod.
Včera jsem dlouho čekala,kdy se objeví nějaká zpráva,nedočkala jsem se.Dnes je tohle moje první návštěva a nestačím se divit,co jste s Majdou prožili během 24 hod.Jsem strašně moc ráda,že tahle nejčerstvější zpráva je ze všech nejlepší.A doufám,že to tak už zůstane.Jste VŠICHNI moc stateční!!!Moc na Majdu a na celou rodinu myslím!!!AŤ je zítřejší zpráva alespoň stejně dobrá jako ta dnešní :-))
ivy
hura, hura HURAAAAAA
ja jsem vedela, ze to holky moje statecny zvladnete !!!! Taky jsem na Vas porad myslela. Preju, at ta houpacka leti jenom a porad vzhuru!!!...rea xxx
Směju se tu přes slzy ... jsem šťastná, že je to o tolik lepší, že Madlenka sedí, že si povídáte, že se jí líp dýchá!!! Jsem strašně smutná z toho, že takový škvně musí řešit a řeší svůj strach ...
Markét, pořád držíme palce, u nás to taky dnes ráno vypadá líp, ale ve světle Majdy se stydím skoro ventilovat takovou obyčejnou virozu, ale jsem moc ráda, to mi věříš, viď...:)
Diny
První moje kroky vedou k vám na blog, abych věděla, jaký byl včerejší den... A MÁM OHROMNOU RADOST!!! Krásné zprávy takhle po ránu.
Vyřiď Majdě, že ji moc a moc zdravíme a přejeme, aby už bylo zase jen dobře.
A Maťa, to je malíř :-). Já bych hádala, že má sova kompas, aby se v tom lese neztratila a ony to jsou hodinky! :-)
Přeji neděli ještě lepší, než byla sobota :-).
Velkou pusu posílá Gábi a holky...
Majdo vyhraváš a to je super.Dokázala jsi jaká jseš bojovnice.Pavla
Mám opravdu velkou radost, že je lépe! Držte se a žádnou "houpačku" Peta/Pezy
Jsem moc ráda :)Že už je líp... Každý den musíme mamku informovat o Majdině stavu do Egypta :) protože se bojí :) ... Jsem ráda že budu poslem dobrých zpráv :D ... Bude moc šťastná jako my!!! ;)
Míša
Je to úžasný začátek neděle, je skvělé, že je líp, přeju ať to tak minimálně zůstane... příp. ať se to ještě vylepšuje.... Držíme všechny pěstičky...
Blahopřeju, holky! Krásnou neděli i dny příští, zdravíčko, pohodičku, volný dech a chuť k jídlu přeje Jana
Holky jsem ráda, že zprávička je dobrá. Majdo, ty jsi moc a moc rozumná. Vyprávěla jsem Stáníkovi, jak bojujete, jak to zvládáte. Držíme moc pěsti a těšíme se, že vám to v létě vyjde, abychom se poznali všichni osobně. Za ty roky, co si píšeme už to stojí.Jana, Stáník - teď momentálně také plný rýmy.
Krásně se čte, že je Majdě lépe, že se o ní v Motole dobře starají. A pak zamrazí, při čtení o Majdiných pocitech, když nemůže dýchat.
Ať už je jen líp! Všem!
Jitka
Mám velkou radost... jste holky šikovné...;)
To je dobře, že je Majdě lépe...snad se to zítra zase zlepší...a budete moc domů...třeba se možná potkáme i na tom srazu...byla bych moc ráda...
Jinak mamču informujeme každý den do Egypta...a určitě jí to také potěší...
Niky =)
Milá Majdo a Wlci! Diky za dobré zprávy a přejeme jen lepší a veselejší. Já už to tušila, zahlídla jsem večer babičku, na první pohled byla veselejší. Držíme palce a moc na tebe Majdo myslíme. Pozdravuje Sovička a Sovák odnaproti a 2Mrkve
Holky, to jsou skvělé zprávy, moc a moc držíme palce ať už je to jenom lepší. Markéta a Luki
Tak to je superrrr, ze uz je Majde lip. Doufam, ze dnes vecer budou dalsi pozitivni zpravy z Motola.
A sova je bombasticka s hodinkama ;-)
Doufám, že si ráno (mno... ještě chvilku vydržím, co kdyby...) budu moct přečíst další dobré zprávy. Majdo, drž se!!!
Moc zdravím i Martinku (sova je naprosto senzační) a Markétu. Markétin jemný humor i v takhle těžké situaci je něco, co velice obdivuju a závidím. Jste skvělá máma a obdivuhodná žena. (Nesnáším slovo "ženská".)
Okomentovat