NON HANDICAP 2009

21.4. 2009 - 217. den z 365

Dnes jsme s Lenkou vyrazily do Průmyslového paláce na výstavu pomůcek pro naše handicapy, abychom byly v obraze, co právě letí a co lze žádat po VZP :-)

Mě nejvíc zaujalo vozítko, které se hbitě prohánělo před hlavním vchodem. Čtyřkolka pro handicapované. Užasný vynález. Jediným slabším bodem bude pro většinu obdivovatelů asi cena... 700tisíc- tedy korun českých ;-) /k doptání u firmy Otto Bock/

Uvnitř pavilonu se prezentovaly nejrůznější firmy nabízející vozíky, zvedáky, zařízení do auta....

Většina firem prezentovala špičková vybavení pro ordinace, operační sály, nemocnice... a jen tak na ukázku jsem vyfotila alespoň tento nadčasový inkubátor pro miminka. Vypadá jak z jiné planety, že? ;-)

Potrápily jsme s Lenkou pána od firmy Otto Bock svými všetečnými dotazy - mimochodem nabízí naprosto skvělou řadu pomůcek pro handicapované dět- škoda, že jsou u nás na trhu teprv 3roky a nemohli jsme jejich super pomůcek využít, když byly pro Madlenku aktuální :-(

Nabízejí nově i řadu elektrických vozíků, a tak se asi dám do dalšího boje s papírováním- nadchl mě interiérový vozík pro Majdu. Doma jen sedí na kolečkové židli, kterou jsem kdysi získala ze Švédska a je velmi pohodlná a praktická, jenže Majdiny dlouhé nohy už se tam taktak vejdou... Interiérový vozík by ji mohl nahradit- je úzký, projede i normálními dveřmi, dá se krásně složit, takže by se dal i snadno převážet na cestách...
Jenže známe pojišťovnu- má svoje předpisy a 75tisíc se jí asi nebude chtít platit...

------------------------
Noc byla šílená. Majdě se opět přitížilo, a tak jsme chvílemi stáli u postele bezradní a váhali, zda volat RZ, nebo jet do nemocnice, nebo co... Naprostá bezradnost a bezmoc jsou pro Majdiny dýchací potíže typické. Nakonec jsme to nějak rozcvičili, rozpili a všelijakými šamanskými metodami dýchání zlepšili.
Choroba Majdu nehodlá opustit, kašle a kašle, nic nepomáhá tak, aby to bylo už konečně dobré a byla zdravá :-(
Spát se v naší rodině se zkrátka nedá. Není na to čas. Přes den to nejde kvůli práci a povinnostem a v noci máme vždycky nějakou jobovku....
Někdy mám pocit, že jsem ještě nestačila usnout- a on už zvoní budík!