Pletení z pedigu

20.4. 2009 - 216.den z 365

I dnešní zápis bude ještě patřit víkendu. Podařilo se mi přesvědčit kamarádku, která v Praze vede kurzy všehomožného tvoření, aby jela vyučovat do přírody :-) Ona je prostě neuvěřitelná- moje Madlenka k ní začala kdysi dávno chodit na keramiku, pak i já, naučila mě malovat na hedvábí, plést košíky, zkoušela jsem s ní i drátkovat ... jen paličkování stále odolávám- to je na mě málo akční- a pak také dostatek trpělivosti jaksi postrádám ;-)
Vysvětlila jsem Markétě, že jí nebude jinde líp než s námi v Bělči a že je to její jediněčná příležitost, jak ukázat své dovednosti nabyté v kurzu arteterapie v praxi :-) Nechala se ukecat a vyrazila se mnou i letos. Připravila si pro zájemce pletení košíčku z pedigu. Všechno vzorně nachystala. A celý víkend se nezastavila.

Zde trpělivě vysvětluje, jak založit osnovu a ulpést 1.řadu košíčku:

Po krátkém úvodním školení se všichni nadšeně vrhli do pletení. A jídelna se takrychle změnila v jakousi chráněnou dílnu ;-)

Markéta dokázala své kvality tím, že se do pletení pustili i nevidomí!
Představte si situaci, kdy si NĚKDO osahá košík, vyslechne, co a jak se dělá, a pak ten košík prostě uplete a prohlásí, že je to parádní zábava a že asi sekne s muzikou a začne se živit pletením košíků? :-)) Já bych se jako lektorka tetelila blahem. Takové uznání přece musí každého potěšit!!

Zde je nevidomá Lucka s asistentkou Martou. Ta si mě taky získala svým přístupem k handicapovaným. Asistenti k našim dětem jsou povětšinou studenti- SŠ a VŠ.
Marta se této věkové kategorii již trochu vymyká. Řekla, že děti už má velké, ale cítí, že má ještě sílu a hlavně chuť být užitečná, a tak asi před 3lety začala jezdit na školení, a pak i asistovat během roku. S nevidomými to krásně umí. Mívala Lucku jednu, letos už má Lucky dvě :-)

Tak a tady je můj košíček.

Dopletla jsem ho hodinu po půlnoci :-) Začala jsem pozdě, neustále někam odbíhala a různě povídala, a pak mi bylo líto nechat ho nedopletený do rána...
Myslím, že bude i k užitku. je akortá na stůl - na pečivo, nebo mlsky dětí.
Vždycky mám radost, když vytvořím něco hmatatelného, což se mi při vykonávání domácích prací moc nedaří :-(