Telegraficky

24.4. 2009 - 10:00

Majda noc přežila- podle ní děsně- sestry tvrdí, že vpohodě. Každopádně- je živá a stav se nezhoršil!
Já mám otravu spánkem- urvala jsme 6hodin v kuse!! :-)

Ráno za ní jel Wlk, já mám odpolední směnu, tak pakuju věci a vymýšlím nějakou zábavu pro pacienta. Rozhodně jí vytisknu všechny ty komentáře- to by bylo, aby se taky nenakazila pozitivním myšlením. :-)

To je jediné, co bych svojí dceři vytkla. Jakmile se objeví sebemenší zdravotní problém- třeba i záděra- okamžitě nabývá dojmu, že je třeba to odborně léčit, pitvat, zavazovat, mazat... zkrátka jen ne nad tím mávnout rukou. Tak si představte ty scény, když pak jde i o život...

Paradoxní je, že výsledky ze včerejších odběrů jsou OK (hurá), ale ona se subjektivně cítí hrozně zle /i tak vypadá/, dýchá dobře leda když spí a zapomene na to, že je nemocná... inu psychika je mocná čarodějka a ne vždy se nám ji daří mít pod kontrolou ;-)

Ale jak říkám: personál v Motole ve mně vzbudil důvěru, doma bych Majdě lepší péči neposkytla, neb nedisponuji kapačkou a kyslíkem, takže se to musí nějak přežít. Já jsem ráda, že jsem zažehnali tracheo, včera v noci vypadala fakt děsivě.
Díky všem za podporu i nabízené služby, já doufám, že příroda ještě zapracuje v náš prospěch ...

Hezký den všem, budu do večera v Motole, takže v noci snad něco aktuálního přihodím na blog.

Wlcice t.č. úplně kožená ;-)