Zajímavý exponát

28.4. 2009 - 224.den z 365

Achjo, tak jsem si naivně myslela, že Majda už je dobrá a půjde dneska domů. A ono je zas všechno jinak :-(
Pozorovací mašinka přes noc namalovala klikyháky, které (jak jinak) opět nezapadaly do tabulek, čímž se spustila lavina dalších vyšetření, neboť z Majdy se rázem stal zajímavý exponát. Propouštět se bude- MOŽNÁ- zítra.

Majda má na pokoji spolubydlící. Včera večer dovezla sanita 10letou holčičku. Nebyla zrovna v nejlepším stavu, což se naštěstí během noci zlepšilo. Dneska už komunikovala, dívaly se s Majdou na film a brebentily o všem možném.

Po obědě přišel pan profesor. Byl u Majdy už v pátek, když měla krizi, jenže to přišel v civilu a bez jmenovky, takže jsem netušila, s kým mám tu čest ;-) No a dneska se mu na bílém plášti houpala cedulka Prof. MUDr. P. Pohunek. Autorita! Všichni cvrkali a měli sražené patky. Jen náš puboš byl v pohodě. Pan prof. osobně přišel Majdě vyzkoušet a nastavit BiPap.

Pro zvídavé přidávám vysvětlivky- znalci mohou tento odstavec směle přeskočit:

BiPAP je zkratka anglických výrazů bilevel positive airway pressure. Druh mechanické ventilace, při které pacient dýchá samovolně a výměna vzduchu je usnadněna kontinuálním působením tlaku, který se do plic přenáší pomocí nazální nebo nazoorální masky. Pozitivní tlak v dýchacích cestách usnadňuje nádech a zabraňuje kolapsu bronchiolů při výdecchu. BiPAP se používá např. při léčbě respiračních selhání, zejména při exacerbaci chronické bronchoobstrukční choroby a u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe (to jsou chrápalové ;-) )

Majda se moc důvěřivě netvářila. Pak si tedy na zkoušku nechala nasadit masku a pan profesor šteloval kolečka. Majda si spokojeně dýchala a on stále dorážel: "Majdo, je to lepší, viď? Hele, to je paráda. To se ti bude líbit. A až ti zas bude zle, tak už víme, jak ti pomůžeme. Uvidíš. Hele, Majdo, jsi frajerka! Tys to perfektně přijala- to jsi první, kdo to takhle dobře snáší, tos mi udělala radost..." - no lichotil, jak mohl, protože v pátek viděl, co Majda umí, když nemá náladu se nechat léčit.

No a pak nám tuto idylu zkazila nějaká aktivní přihlížející paní dr. "Jé, pane profesore, tady ta hadice nikam nevede, ono to asi nějak vypadlo..." , hlásila aktivně.

Pan profesor zpozorněl, hadici utěsnil- a rázem spokojený pacient začal protestovat- i na slzy zoufalství došlo. :-(
Potom taky Majda zkoušela (na protest) nedýchat- jenže to onen přístroj vybudilo k činnosti, že bude přidýchávat za ni, tak zas začala lapat po vzduchu... Pěkná groteska. Naštěstí to byla jen zkouška! Pacient byl v dobrém stavu, kladl odpor a testoval přístroj. :-))
Tak uvidíme. Budeme si to pro příště pamatovat.


Doktoři se i nadále snažili a posílali za mnou jednoho odborníka za druhým. Bere mi to energii neustále diskutovat o tom, co Majdě prospěje a co ne.
Uznávám lékařské kapacity, zároveň však vím, že všechno má své hranice a že některá onemocnění zkrátka léčitelná nejsou- bohužel. Tak nač provádět psí kusy a stresovat pacienta?

Majda se pořád ujišťovala, že se opravdu nebude nic dít, nic operovat... ale měla dobrou náladu, tak jsem dneska upustila od depresivních obrázků z lékařského prostředí a konečně začala vnímat i krásy přírody. Vyfotila jsem sedmikrásky na motolském trávníku :-)

Dnešní den byl chaotický a uspěchaný. Stihla jsem toho strašně moc, ale přesto mi toho ještě hodně zbylo :-(
Teď je 23:15 a já tu sedím a mám pocit, že už asi ani nevstanu. Nějak na mě dolehla únava z minulých dní.
Zítra mě čeká opět štreka Kobylisy - Motol. Tentokrát autem- to jako kdyby Majdu pustili domů ;-)

Tak přeju všem nemocným dětem brzké uzdravení, jinak je to otrava a velká starost :-(