LAST

20.6.2010

Nevím, jak žijí jiné rodiny, ale ve mně pohled na všechny okolo vzbuzuje  dojem, že jejich žití probíhá taknějak v klidu, uspořádaně... zatímco u nás je chaos, nikdo neví, co bude za pár hodin, plány se pravidelně mění a obvykle vše končívá jinak, než jsme měli v úmyslu. Faktem je, že za ty roky jsme si zvykli a dá se říct, že jsme flexibilní. Pokud se nějaká akce nabízí, není důvod její realizaci odkládat.

Trvám na tom, že budeme jezdit k moři. Mám dojem, že to dělá dětem dobře na ty jejich rýmy a uši a vůbec: kde jinde by se Majda prohřála tak, že přestane mít na pár dní studené nohy... Minulý týden jsme bohužel jednu dovolenou museli zrušit. Na Majdu skočila nějaká viroza- a bylo hned veselo. Dlouho se přamáhala a dělala, že to nic není, ale ve čtvrtek večer bylo všem jasné, že se v sobotu nikam nejede! To bychom neriskli. V nemocnici žádnou novou chorobu nenašli, konstatovali, že to asi byla opravdu viroza. Výsledky krve OK (prý na Majdu až moc dobré, pravil žertovně pan doktor :-) )
V sobotu ji propustili domů. Sekala dobrotu! Jedla, pila, nehádala se se mnou! ;-) A neustále s Martinkou žadonily, jestli pojedeme k moři. Já už to vzdala, protože mi to časově nevycházelo s odjezdem na tábor a řekla jsem, že na 6dní se tak daleko harcovat nehodlám.

V neděli navečer už byla situace neúnosná. Madlena zavěšená na netu mi neustále posílala nějaké tipy, Martina běhala po bytě s nafukovací matrací a my s Wlkem nezávisle na sobě sledovali nabídky lasminute zájezdů. V 5odpoledne jsme dali děti babičce a vyrazili do CK. Poslední zoufalý pokus- jinak nic nebude. V Tescu mají pobočky otevřeno i v neděli. Slečna nám nabídla hotel, co vyhovoval našim požadavkům, jen nevěděla, jestli se tam dá s vozíkem. Dost podstatné. Zavolat do hotelu nemohla- to dělá někdo jiný - a kontakt na hotel nám dát taky nemohla- to nesmí. Tak jsme si nechali místa na dvě hodiny zarezervovat, sedli k internetu (ještěže máme ty mobily) , pročetli recenze na hotel- byly vesměs velmi pozitivní a našli si kontakt. Zavolala jsem přímo do recepce, vyptala se, nechala si na jméno booknout rodinný pokoj v přízemí a bylo.
Šli jsme zpátky za slečnou do CK. Dívala se překvapeně. Pravila: " Vy jste tam volala? No to jste tedy šikovná!" Skromně jsem odvětila: "Dá se to tak říct  ;-)"
Jakápak šikovná, to je snad normální, že když něco potřebuju vědět, tak se pátrám tak, až to zjistím.
Slečna spočítala cenu. Byla velmi příznivá, ale mně to nedalo a ještě jsem vytáhla jednu slevovou kartu od Pražské plynárenské. Sice jsem si říkala, že to asi neprojde, když je to ten nejposlednější LAST... ale prošlo to! Tak ještě odečetla 5% - tak to jsem ani nečekala.

Takže dneska v noci mizíme na 10dní na slunný a oblíbený Rhodos. Miluju řecké ostrovy, řeckou kuchyni považuju za tu nej...nej... Mají krásné moře, nejkrásnější ibišky  a úžasnou povahu: nic je nerozhodí, nic s nimi nehne. Tak snad to po té ostré předehře z minulého týdne klapne. Uf! ;-)

Domů jsme přišli až v půl osmé. Babička už cpala děti do postele. Martina ale vyskočila  z pod peřiny jak rybička a když slyšela, že fakt jedeme! Hupla z postele a šílela- smála se, zpívala, skákala... no úplně v tranzu.
Já bych taky šílela, skákala a zpívala, ale z úplně jiných důvodů a v úplně jiném rytmu....

Tak balím. Celý byt je pokryt hromádkami, které by se měly vejít do 2kufrů (víc nezvládáme pobrat- čtyři ruce nám nestačí :-( ).
Pokud se dostanu na net, napíšu. :-)