Romeo a Julie v podání DPB

23.11.2011

Velice jsem si oblíbila ostravské Divadlo Petra Bezruče. Mám štěstí! Poměrně často jezdí tento soubor hostovat do Prahy, a tak stačí jen počíhat si ve správný okamžik na lístky a kvalitní kulturní zážitek je zaručen ;-)

Tentokráte Bezruči hostovali v Divadle v Dlouhé, a protože hráli tradiční klasiku "Romeo a Julie", nabídla jsem Majdě, jestli nechce jít s námi. Samozřejmě chtěla :-)

Bezruči opět nezklamali. Tradiční hru pojali velmi netradičně, co se jednoduchých kulis (obýváková stěna se spoustou dveří, skříněk a šuplíků, z nichž jednotlivé postavy vystupují a za nimiž zase mizí), netradičních kostýmů (většina jich je ušita z hnědo-béžových televizních dek s motivy obrovských zvířat :-))  a prostředí týče.
Pro text autoři použili pžeklad Joskův překlad (miluju Hilského, ale tohle vůbec nebylo špatné!)

zde lze přehrát ukázku

Výkonem určitě zaujmou představitelé hlavních rolí- pro mě doposud neznámé mladé tváře: Pavla Gajdošíková a Michal Sedláček. Vyloženě jsme se těšila na Norberta Lichého v roli chůvy - zaslouží potlesk! ;-)

Pojetí je zaměřené na mladší publikum, čemuž je přizpůsoben i program- velmi zajímavě a atraktivně vyřešen- i pár testovacích otázek se v něm najde- hle:

Všechno bylo fajn, až na chování některých diváků. Já to vážně nepochopím, proč se někdo vypraví do divadla- aby si s kámošem hlasitě povykládal, aby pojedl 20deka brambůrků a jiných křupek, aby lemtal colu z 2litrové PETláhve, která čím je prázdnější, tím větší rámus vyluzuje... Řada, kde seděla celá skupina "kámošů", dělala dojem, že přiletěli Marťani- obličeje ve ztemnělém sále modře osvícené displeji mobilů téměř nepřetržitě. Pravda, nikomu mobil nezazvonil, ale smskovalo se, hry se hrály... prostě žádná nuda! 

To, že přijdu 10minut po začátku a rvu se na místa uprostřed řady a zvednu tím 15lidí- abych zjistil, že mě to nebaví a po půlhodině se s klidem vydal opačným směrem směrem k baru.... nechápu. 

 Poté, co jsem přestávala slyšet herce z jeviště, jsem toho měla tak akorát a vyzvala veselou skupinu sedící za mnou, zda-li by se nechtěli přesunout na bar, že by si v klidu mohli povídat a já že bych mohla v divadle sledovat hru a ne poslouchat jejich duchaplné komentáře. Tak jsem si vyslechla: "Drž hubu, vole, bába (to jako JÁ ! :-)) - neslyší. Bába se tedy otočila znovu, sjela je pohledem otázala se, zda bylo rozuměno povelu :-)) - a pak byl klid. Co si mysleli, to je mi jasné, nějak mi to v tu chvíli bylo jedno. Podotýkám, že to nebyly děti, ale dospělí mladí lidé cca 20let.

Byla jsem z toho otrávená na nejvyšší míru. Nechápu, proč tohle neřeší uvaděčky, proč pozděpříchozí není usazen někde stranou, aby nerušil ostatní- kde seděly celou tu dobu, že tenhle humbuk neslyšely?? 

Takže kdo má rád netradiční pojetí klasiky a rád srovnává, nechŤ určitě  na tuto verzi R&J zajde. Kdo trvá na balkonové scéně v kalsickém podání, nedočká se jí ;-)

Na Bezruče zase ráda zajdu, ještě mám v jejich repertoáru vyhlídnutých pár "kousků" ;-)