...a jsme tam, kde jsme byli

noc z 27. na 28.10. 2009

Majda mě od rána cvičila- sekýrovala a já jsem opravdu za celý den nedělala nic jiného, než poskytovala servis osobních služeb. Odpoledne mi oznámila, že chce do nemocnice, že se jí špatně dýchá. O tom s ní nerada diskutuju, protože v její kůži nejsem, zlehčovat její problémy nechci, ale zase si troufám říct, že už po těch letech odhadnu, kdy je zle a není zbytí... a mně se to dneska na tu nemocnci moc nezdálo.

Nicméně kolem 18.hod. jsem zneklidnila- představa toho, že vezu dušné dítě někam ve 3ráno... tak jsem zavolala na Bulovku, jestli vy nás neohledali... :-) Neohledali. Paní dr. rovnou řekla, ať nejezdíme, že nemá místo- a že to vytelefonuje s Motolem. Jelo se do Motola. Máme to opravdu přes celou Prahu, takže i v době, kdy není vůbec žádný provoz, cesta trvá půl hodiny. Jinak i 3x tak dlouho :-(
Na ambulanci vlídná paní dr., přemlouvala Majdu, že by jí dala domů dejchadlo- a že bychom to ještě mohli zkusit... Ale Majda trvala na svém, že jí bude zle a ještě hůř... takže šli hledat místo, kam ji uloží. Na pneumologii nebylo kam, prý tam jsou samí kluci, což by se jí asi nelíbilo. Tak na diabetologii. No, proč ne, hlavně, že bude kapačka.

Ilustrační foto je z čekárny před ordinacemi na centrálním příjmu.

Přijímala nás mladá paní dr., kterou jsem si ve dveřích spletla se sestrou, což se jí viditelně velmi dotklo a po celou dobu našeho dalšího rozhovoru se to se mnou táhlo ;-)
V podstatě to, co jsme s Majdou dělali doteď, je hodné pouze toho, aby se nad tím kroutilo hlavou. Neměla jsem sílu, ani chuť někomu dokazovat, že praxe je trochu jiná ... Každopádně to trvalo 2 a půl hodiny, než jsme se dobrali k tomu, co jsem řekla hned v úvodu: kapačku a možná nějaká ATB a třeba na noc lehce kyslík. - Jo! ty nám budeš radit, když nepoznáš doktorku od sestry.
Sestra, která se nám věnovala, vynikala extrémní nešikovností a nedůvtipností- až jsme se s Vlkem museli smát. Jen jsme měli obavy, aby jí neupadly ty pracně získané zkumavky krve na zem.

Majdu jsme ponechali svému osudu. Má kapačku. Dostala dejchnout ventolin a ATB se uvidí,jak dopadnou výsledky z krve.

Jdu spát. Mám na to zhruba 6hodin. Ráno vyrážím směr Motol.
To zas bude pěkný volný den... to už tady dlouho nebylo. Potřebuju, aby jí bylo dobře hodně rychle, dneska jsem neměla vůbec dobrý pocit. Z ničeho. Ani ze sebe- ( Jsem debil, co nepozná doktorku ) :-))

Tak opatrujte své ratolesti, nechť se vám podzimní virozy vyhýbají obloukem.