Silvestr

31.12.2008 - 107.den z 365

Poslední den roku 2008... přes všechny nepříjemnosti, které jsme museli během uplynulých 12měsíců řešit, musím konstatovat, že byl příznivý. Překonali jsme totiž rekord. Máme rok bez hospitalizace Majdy v nemocnici. Po zážitcích z let předešlých už víme, že více jsme dostat nemohli... děkujeme a chceme a moc si přejeme, aby tomu tak bylo i v roce nadcházejícím...

Děti měly dnes volný režim. Mohly koukat na TV podle přání, a tak tohotaky využily ;-) Odmítaly jít k babičce, chvílemi se hádaly o nějaké nesmysly... ale večer Majda chtěla Martince udělat překvapení v podobě legračního obloženého talířku- chlebáčka se šunkovou trvalou na hlavě :-) Maťa ráda papá, takže takové překvapení uvítala s jásotem.

Svíčku na slavnostním svícnu jsem letos zapálila pro moji babičku. Dneska by jí bylo 100let...

Holky se nemohly dočkat rechejtlí. Tatínek jim nějaké koupil a o půlnoci je šel odpálit ven, takže obě byly nalepené na skle, aby viděly....

Přání ...

Salon krásy paní Lídy

30.12. 2008 - 106.den z 365

Do kadeřnictví stihnu zaběhnout zhruba 4x do roka, takže pro jistotu jsme si popřály s kaděřnicí hezké Vánoce už v září ;-) Vzala jsem i Martinku, chodí na plavání a sušit vlasy pod tím centrálním fukarem, to má jediný efekt: přehřát celého člověka, ale i po 10minutách jsou vlasy stále vlhké. Takže zástřih byl proveden čiště z praktických důvodů.
Do kadeřnictví chodím už léta k paní Lídě. Je tam vždy čisto, paní Lída pokaždé milá, usměvavá a hlavně přesná! Martinka se těšila, hlásila, že jde ke kadeřníkovi jako "choděj velký lidi", zatímco paní Lída stříhala moji přerostlou hřívu, v klidu si tam hrála na pohovce.
Pak usedla do křesílka a z výrazu tváře je patrné, jakou měla náladu.

Venku mrzne, ale sníh ne a ne napadnout. Děti nechtějí ani chodit ven. Praha je docela vylidněná, kdo mohl, zmizel do hor.

Naše babička podlehla kouzlu výhodných nákupů, a tak denně vyráží na lov do nejrůznějších nákupních center. Hraje docela zajímavou hru ;-) : Dopoledne nakoupí, v poledne přiběhne domů- vyzkouší, poměří... a odpoledne běží vyměnit, vrátit...

Já jsem neměla odvahu do Tesca jet, představa nacpaného parkoviště, kdy všichni dělají maxizásoby na silvesrovské oslavy mě dokonale odradila. Nakoupily jsme s Martinkou po cestě domů a stačí. Zítra to nebudeme přehánět, děti se těší na rachejtle a na vlastní mejdan v pokojíčku. My letos budeme doma, loni jsme šli stylově do divadla- na derniéru a bylo to moc prima, letos jsme nějak propásli koupi lístků na něco podobného. Překvapivě divadla v tento den hrají a je většinou vyprodáno!

Zkratky - přes WC na ORL a do S+H

29.12. 2008 - 105.den z 365

Poslední pondělí letošního roku bylo celkem pestré na události ;-), a tak použiju zkratek alespoň v názvech.
Den bych rozdělila do tří kapitol...

Kapitola první: WC

Jak snadno vytvořit frontu na WC? Nemusíte ani nic špatného uvařit- stačí ukázat dětem, co by se dalo vyrobit z roliček od toaletního papíru- a okamžitě potřebovaly nutně obě kamsi... :-)
V chytré knize "Učíme se stříhat a lepit" jsem objevila tento návod na výrobu "ohňostroje"

... a v souvislosti s blížícími se oslavami sivestra mi to přišlo vhodné k dopolednímu zabavení mých ratolestí ;-)

Dostaly potřebný materiál, během krátké doby byly k dispozici i potřebné dvě roličky... ani se u toho moc nehádaly, každá si zvolila barvu a pod vedením Majdy se tvořilo a tvořilo a tady je výsledek:

Kapitola druhá: ORL

Dnes opět. Kontrola a výsledky z výtěru. V čekárně plno. Malí pacienti se značně nudí, a tak se jedna holčička Dorotka(tak 4-5let) rozhodne pro zlepšení nálady všech přítomných zazpívat "...rolničky, rolničky..." Maminka ji moc nekrotí, poočku sleduje, co na to ostatní, pak se další holčička přidá- ta ovšem nemá tak tolerantní maminku, je okřiknuta, aby dala pokoj, že tam jsou lidi, které bolí uši- zpívat že bude doma. Dorotka je osobnost, takže si ještě začne dělat doprovod- tluče dlaněmi do stěny. Maminka vše sleduje s úsměvem. Vyjde sestra, stroze žádá o klid. Dorotka se zarazí- zjistí, že už je na řadě do ordinace a okamžitě požaduje "Čůůůrat.." - chytrá holka! Ordinaci se ale stejně nevyhnula. To, co se pak ozývalo za řev, to se nedá popsat. Přes dvoje dveře bylo slyšet tak ukrutné řvaní, že se rozplakal i chlapeček v čekárně, který si celkem v klidu stavěl komín. Po chvíli Dorotka vypálila ven a ječela na maminku: "Sem už nejdu, rozumíš?!! Nejdu! A budu brečet ještě víc, když sem pudu..."
Skoro po hodině došlo i na nás. Martinka je v pohodě, sama si sedne na křeslo, pokud paní dr. slyší, odpovídá na otázky... Dnes tam byla jiná paní dr. Naše konverzace byla zajímavá ;-)

Dr.: " Tak v tom uchu je nález. Už tady mám výsledky z laboratoře.
Já: "Jak se pozná, že je v uchu nález, když se v něm nevytíralo?"
Dr. "Mám tady výsledky, z nosu a ucha a je tam v obojím nález..."
Já: "Proti nálezu nic nemám, jen by mě zajímalo, kdo tam ty výsledky z ucha vyčaroval, když se šťouralo jen v nose?"
Sestra: "Já to zkontroluju..." .... chvíli hledá v PC, pak štrachá v tlusté obálce a přehtrabuje výsledky - dr. se tváří neutrálně, ale jistě si myslí své...
Sestra: "Jééé, nojo, to ouško není vaše! To je jiné holčičky, taky se jmenuje Vlčková...ale Jitka! takové časté jméno, nojo, nezlobte se! Paní dr. to ouško jim nepatří..."
Dr: "Nezlobte se, to víte, stane se..."
Já: "Vím, proto si vše radši hlídám! nenechám si přišít cizí choroby, i takhle nám to stačí :-)"

...no, takže Maťa vyfásla ATB na nějakého ...koka, co jí hnízdí v nose a obtěžuje nás nudlí a následně tím i nahluchlostí... tak uvidíme! za týden se jdeme zas ukázat ...

Kapitola třetí: S+H

Dopoledne jsem zkusila zavolat do divadla Spejbla a Hurvínka. Mají pořád vyprodáno, ale doufala jsem, že koncem roku má většina rodičů jiné starosti, než chodit s dětmi do divadla- a hurá! moje úvaha byla správná! Lístky měli a my mohli odpoledne vyrazit na představení "Hurvíkův Mikuláš"

Maťa se spokojeně usadila do 4.řady, Majda s vozíkem musela zůstat nahoře, protože divadlo se opravuje, a tak hraje v náhradních prostorách v sále v hotelu Pyramida.

Děti byly spokojené, já bych představení hodnotila jako spíše průměrné.

Mrazivá neděle

28.12. 2008 - 104.den z 365

Po obědě jsme vyrazili na krátkou vycházku do blízkého lesíka. Byl pěkný mráz, ale vzali jsme pár ořechů pro zvířátka a šli ...
V lese to krásně vonělo právě nařezaným dřevem... a takhle to může vypadat, když je někdo "jako poleno" :-)

Večer jsem šla s babičkou do divadla! Dostala dva lístky v práci, a tak mě pozvala...
na hru amerického autora I. Horovitze " Chvíle pravdy". Obsazení přímo hvězdné: paní prezidentová Havlová a Petr Kostka hráli ve Švandově divadle na Smíchově. Měly jsme 2.řadu, takže vidět bylo i na detaily ;-)
Jedná se o tragikomedii, kdy si 80letý a na smrt nemocný profesor angličtiny a hudby - Jacob Brackish- na inzerát objedná hospodyni- Kathleen Hoganovou. Jak se později ukáže, Kathleen byla jeho žákyní a přišla pomstít i ostatní členy rodiny, které tento profesor přísně dbalý všech norem a předpisů, nechal ve škole propadnout, tím jim znemožnil další studia a měli tak podle Kathleen "zkažený život" právě díky němu.
Výkony D.Havlové a P. Kostky byly opravdu pozoruhodné.

Domů jsme jely tramvají po nábřeží a takhle nasvětlená je prosklená kopule budovy Ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku.

Souborné dílo W.Shakespeara ve 120 minutách

27.12. 2008 - 103.den z 365

Dnešní večer jsme s trávili v našem oblíbeném divadle :-)

Hra "Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách" měla premiéru teprve koncem listopadu, takže je to jedna z mála věcí, které jsme tam ještě neviděli, ale jejich hry jsou tak skvělé, že na ně rádi chodíme i opakovaně ;-)


Hned u vchodu byly rozestavené tyto cedule - podle hereckého obsazení bylo jasné, že o žerty nebude nouze :-)

Toto představení hrají pouze 3 herci. Jan Vondráček, Martin Matejka a Miroslav Táborský. Jak sami na úvod řekli: "... cílem představení je představit ve zkratce divákům všech 37 Shakespearových her a ušetřit tím divákovi nespočet hodin, které by strávil jejich čtením...." :-)

Hry jsou pojaty velmi moderně- např. Romeo s Julií se při známé balkonové scéně domlouvají pomocí sms; boj o královskou korunu probíhá jako hokejový zápas, kdy na bruslích bojují Richard, Jindřich a král Lear a místo puku hokejkami prohánějí klasickou královskou korunu... no a co mě asi dostalo nejvíc- to byla rapové ztvárnění Othella :-)
Táborský v širokých džínách s rozkrokem u kolen, s kšiltovkou ke straně spustil:

"... znám jednoho týpka,
co má černý tělo
a říká si Othello..."

Publikum řvalo smíchy a v závěru herci museli tuto píseň přidat.

Je to bezva nápad, myslím, že ho zejména ocení adoslescenti, pro které je Shakespeare stále povinnou četbou...
Pokud se na toto představení rozhodnete jít, nemusíte mít rozhodně načteno kompletně celé Shakespearovo dílo, je však dobré alespoň tušit, jaké hry napsal- tedy názvy postav těch her, aby vám neunikly některé gagy a slovní hříčky.

Krátkou ukázku z představení si můžete přehrát ZDE.

Den her

26.12. 2008 - 102.den z 365


I 2.svátek vánoční probíhal ve znamení lenošení, obhlížení vánočních dárků a nacpávání břichů dobrotami....
Letos jsme pod stroměčkem objevili i nějaké společenské hry. Tahle dřevěná se jmenuje GOBBLET. Je pro dva hráče - hrála jsem s Majdou a bylo to docela vyrovnané- chvilka nepozornosti a vítězství je fuč :-) Strategie je jednoduchá: vytvořit ze svých kolíků řadu čtyř. Kolíky jsou duté a lze zaklápět soupeřovu barvu, což někdy může být i docela dobrá past na sebe sama :-)

Další docela zajímavá hrací kniha je "Krtek a rok" - z nakladatelství Fragment. Je to kniha + pexeso- lze použít i jako procvičení angličtiny, u obrázků jsou anglické a české popisky.

Tak nám den díky hraní rychle utekl...
Babička nás pozvala na oběd, což bylo bezva- nerada trávím čas vařením, nebaví mě to ... :-)
Oběd byl výtečný! Děkujeme!! ;-)

Vánoční vycházka

25.12. 2008 - 101.den z 365

Po 3dnech jsem měla nutkavou potřebu vyvětrat celou rodinku a protáhnout kostru alepoň krátkou vycházkou, na kterou se nikomu nechtělo :-(
Majda protestovala dost nahlas a vymlouvala se na všemožné, Martina se toho hned chytla, tatínek sice neříkal nic, ale bylo vidět, že kanape by mu bylo rozhodně milejší než mrazivý vzduch... Dělala jsem, že nic z toho nevidím a neslyším, nandala hromádky oblečení a šlo se ;-)
Martina začala bulit asi 10m od domu, že ji booolej nožičky, protože ona nemá žááádný kolečka... zato Majda se veze a jí jsme nedovolili kolo. No nedovolili, protože v té naducané zimní bundě by spadla jak hruška...
Lákala jsem je na vánoční výzdobu oken a doufala, že někde budou mít kýčovitého svítícího sobíka, či zavěšenéjo Santu a já budu mít úlovek do blogu.... ale skutečnost předčila mé očekávání:
V jedné zahradě jsme nemohli odtrhnout zraky od Pinochia v zimní úpravě :-)
Je vidět, že lidská fantazie nezná mezí, takovou vánoční výzdobu jsem fakt nečekala, a proto ji dávám k nahlédnutí širší veřejnosti :-)

Štědrý den = 100 dní blogu!

24.12. 2008 - 100.den z 365

Jupí! Já mám dnes výročí!

Vydržela jsem to už 100 dní- denně něco vyfotit a napsat krátký text. Tak to by mě v září, kdy jsem si blog založila, ani ve snu nenapadlo! Taky je bezva, že ta STOVKA vyšla takhle krásně na Štědrý den! To je dárek :-)
Děkuju všem, kteří krásně vedou své blogy a já tam tak dlouho chodila nakukovat, až mě to taky chytlo. Je to moje nemoc, ale zároveň i terapie. Přecejen při psaní musí člověk trochu zapojit mysl, aby to "nějak vypadalo" ;-) ...
... a taky děkuju všem, kteří sem občas zajdou a napíší nějaký ten komentář- je to fajn pocit mít "své čtenáře" :-)

Tak dnešní příspěvek bude EXTRA - dlouhý a fotografiemi nacpaný ;-) ... když je to výročí ....


Štědrodenní reportáž

Ráno nám začalo zvoněním domovního zvonku. Maťa byla okamžitě připravena přijmout Ježíška :-) Hned volala: "Ježíšek, to je Ježíšek!" No nebyl- naštěstí!! :-) Byla to jen sousedka Šárka a donesla mi krásnou bobnoniéru s belgickými pralinkami- ale luxusní půlkilové balení. Neustále má dojem, že mi musí něco nosit a děkovat za něco, co skoro nestojí za řeč!

Takže Šárko: "Budeš-li mě mít i nadále v oblibě, jistě si toho brzy všimnou všichni kolem, protože budu potřebovat nejen větší oblečení, ale nejspíš i širší dveře- už DOST! Piš mi raději děkovné dopisy!! :-)"

Pak jsme tatínka vyštvaly pro pečivo a daly se do zdobení stromku....

... občas nějaká ozdoba nepřežila....

...a někteří zdobili i sebe :-)

... a takhle se nám to povedlo ....

A pak už přišlo jen dlouhé čekání na večeři a dárečky, které dospělým utíkalo rychleji, než by si přáli a dětem se zase zdálo, že se to neskutečně vleče a neustále se ptaly, kdy UŽ??? :-)

Večeříme společně u babičky a dědy, abychom Ježíška nevyrušili při nadílce. U stolu mají samozřejmě prostřeno i čtyřnozí členové rodiny....

Maťa nechtěla jíst bramorový salát, že je studený ;-) , a tak dostala požadovaný rohlík.

Konečně u stromečku. To bylo překvapení! Těch dárečků!!

A tenhle se musel ihned vyzkoušet....

Mikeš si svůj dárek bedlivě střežil, do oka mu padla i panenka s vlásky, které okusoval ofinu, a pak ze všeho usnul....

Milý Ježíšku, děkujeme ti, že jsi velkoryse přehlédl naše celoroční zlobení a obdařil jsi nás tak bohatou nadílkou (kam my to všechno dáme!?) :-)
Maťa pravila celkem výstižně: "Já už jsem celá zadárkovaná!"...

Jsme rádi, že jsme večer mohli strávit společně, v plném počtu a budeme si přát, aby tomu tak bylo i příští rok....

Stromeček

23.12. 2008 - 99.den z 365

děti už týden prosily tatínka, abychom šli společně koupit stromeček- máme Bauhaus opravdu u nosu, stačí přejít silnici. Jenže našeho tatínka hodiny a data v kalendáři nikdy příliš nevzrušovaly. Je to klidný a vyrovnaný jedinec, kterého v podtatě nemáte šanci vidět vynervovaného z toho, že by něco nestíhal... zkrátka pravý opak mě ;-)
Takže jsme se opravdu radovaly, že 23.prosince cca v 16hodin i náš tatínek uznal, že je čas zakoupit vánoční stromek. Vítězoslavně jej donesl do dětského pokoje, kde jej otáčel, aby na něj bylo vidět ze všech stran...

... a dělal blbiny... a děti se smály- tak jsem vám taky našeho tatínka vyfotila... fešák, žejo? :-))

A v tu ránu se uklizený obývák změnil v truhlářskou dílnu.... :-( ach jo

Ale zdobit se bude až zítra - na Štědrý den! ;-)

Čtyřnohá návštěva

22.12. 2008 - 98. den z 365

Pondělní dopoledne patřilo ještě posledním pochůzkám po úřadech- papíry na OZP- aby došly ještě letos ;-), pak ještě poslední návštěva drogerie- dokoupit pár nezbytností denní hygieny :-) a nakonec ještě ORL- chodíme tam jak domů, cestou zpět nákup ovoce a brambor na salát a honem domů do tepla. Venku leje a fučí, to pro stromeček nepůjdeme, uletěli bychom i s ním :-)

Navečer se tu zastavila Hanka se svým štěňátkem. Od poslední návštěvy pěkně vyrostlo! Je to krásný psí kluk, pěkný rošťák. Sotva vnikl do dětského pokoje, jal se přepočítat papírové kapesníky v krabici, počochnil Majdě plyšáky, ukradl jí smotané ponožky, co nosí na spaní a zakončil to tím, že jí skočil na klín a celou ji olízal. To byl pro Majdu trest :-) Majda nesnáší ani moje pusinky, hned se otírá kapesníkem ... tenhle chlupáč se neptal- umyl, co bylo potřeba- ucho, nos... a bylo :-))

Tady je pozdrav od Huga:

Největší "radost" z návštěvy měl náš Mikeš. Šel do pokoje docela suverénně, Hugo na něj hleděl z postele a bál se skočit dolů- a po tomto seznamovacím rituálu následovalo Mikešovo zasyčení a dvojnásobné zvětšení objemu a rychlé opuštění místnosti :-))
Hrdina - neohrožený Mikeš :-))

Čardášová princezna a pohotovost

21.12. 2008 - 97.den z 365

Zlatá neděle!

Dnešní rpogram jsme měla naplánovaný dlouho dopředu. Asi v říjnu jsem zamluvila lístky do Hudebního divadla v Karlíně na Čardášovou princeznu. Pozvala jsem i kamarádku Marcelu z Mladé Boleslavi- co mám člověk pořád vymýšlet za vánoční překvapení- zážitky vám nikdo nevezme, tak jsem to pojala kulturně.
Naše Majda se to ovšem dozvěděla až v neděli ráno. Máme totiž neblahou zkušenost, že kdykoli jsme se na něco těšili, Majda vytáhla nemoc- teplotu, kašel, zvracení... tož jsem se ji pokusila obelstít ;-) O to větší měla radost. Představení začínalo v 15hodin, dali jsme společný oběd a vyrazili.

HDK je pro vozíčkáře krásně přístupné, přímo před vchodem 3 vyhrazená místa k zaparkování, do budovy se vozíčkář dostane přes pokladnu.

Místa pro vozíčkáže jsou v 10.řadě v přízemí, viditelnost OK.

V interiéru nejsou také žádné schody či jiné pasti pro čtyři kola, a tak o přestávce Majda v pohodě rejdila po celém ve foyeru...

... a někteří diváci využili přestávku ke sblížení se s celebritou... v tomto případě mezi lid vyšel sám kníže ... Oldřich Král .. a velele vtipkoval se svými obdivovatelkami, ochotně i zapózoval na focení ;-)

Představení je pěkné, krásná výprava- ty pestré kostýmy a důmyslné vrstvení sukýnek u dam působí skutečně velmi zajímavě při vykopávání nožek a různých jiných tanečních kreací.
V čardášovém rytmu zazněl třeba i Mendelsonův Svatební pochod :-)
Herci se vyřádili. Nastala i trapná chvilka právě pro již zmiňovaného knížete- kdy mu přestal fungovat port. Takže mu rekvizitář podal náhradní mikrofon, ale tomu došly baterky asi po dvou taktech :-) takže jej odhodil na zem a uzpíval to v pohodě bez techniky!! No a další scéna následovala, když přiskotačili dva milenci a ona hned navázala: " Jéjej, podívej, co to tady leží... " a sápala se po tom odhozeném mikrofonu. Herci pak těžko zadržovali smích na jevišti a diváci samzřejmě tuto roztomilou etudu odměnili potleskem.

Hudba, tanec, všechno krásné... ale délka představení 3hodiny 5minut je trošku moc :-( To si divák užije za svoje peníze opravdu až až- i mozol na zadku si lze jako suvenýr donést ;-)

Večer měl ovšem méně poetické zakončení. Marcela přijela v poledne s tím, že se cestou stavila v lékárně, že ji patrně něco štíplo do oka a že ji to pálí a oko celé oteklo. V lékárně jí doporučili Fenistil. Nojo, jenže během těch několika hodin, oko natékalo víc a víc, a tak jsem jí navrhla, že bychom mohly sjet na Bulovku na pohotovost, že to vypadá divně. Chvíli se rozmýšlela, ale pak souhlasila. Holky - Majdu a Báru- jsme poslaly domů s tatínkem a jely na oční- Bulovku mám díky naší rodině prolezlou docela dobře, ale toto oddělení jsme nějakým nedopatřením ještě nevyhledávali ;-)
Po půl hodině Marcela vylezla z ordinace a vypadala jak Žižka :-) , v ruce svírala štos receptů a nějaké obvazy... ale byla moc spokojená, že paní dr. byla milá, že má v oku nějaký zánět a že se to musí rozříznout a vyčistit.
Tak tady je ještě Marcela- už u nás doma- s úsměvěm na tváři a s obvazem na oku.

Poslední nákupy a pečení

20.12. 2008 - 96.den z 365

Sobota již tradičně ve znamení dohánění rastů z pracovních dní.
Navštívila jsem novou nákupní galerii ARKÁDY na Pankráci, abych dokoupila posledních pár nezbytností na vánoční rituály. Interiér byl krásně vyzdoben, vše pro vozíčkáře sjízdné ;-) a přístupné - tak to má být!!
Spousta značkových obchodů, vesměs žádní lidé, pouze prodavačky opřené o pult ...

Odpoledne jsem byla sama s dětmi, tatínek někde pracoval a babička s dědou taky něco kutali, takže od pečení jsem neustále odbíhala a docela mi to lezlo na nervy, bála jsem se, že to spálím, nakonec jsem si sáhla na žhavý plech já osobně a bylo.
Dětem se líbily tyhle obyč. šachovnicové sušenky...jak málo stačí! Příště si to budu pamatovat! ;-)

Předvánoční páteční

19.12. 2008 - 95.den z 365

Za pár dní tu máme Štědrý den, a tak i můj choť uznal, že je čas pořešit dárky avyrazit na společný nákup ;-) Byl docela rychlý, mně bylo předem jasné, že budeme nakupovat pouze v JEDNOM obchodě :-) a ještě nám zbylo cca 30minut na oběd v restauraci, kterou miluju, protože má krásnou výzdobu- třeba takovou kočkostěnu :-) Najdete ji v Praze na Roztylském náměstí.

K obědu jsme si dali klasicky jejich dobrou svíčkovou s brusinkami. Ale mně je jedno, co je na talíři, já si lebedím, když se mám účastnit pouze konzumace a nemusím být přítomna přípravy pokrmu.

Cestou domů nás čekala klasická zácpa na Nuselském mostě a ještě k tomu lilo jak z konve.

Tak tady je pohled z mostu skrz zábrany proti sebevrahům.

Nečekaný oběd v restauraci mi zvedl náladu!

Majda má dnes besídku ve škole, tak snad bude taky spokojená. Včera chystala dárky pro holky a pro asistentky a paní učitelce vybrala nějakou sponu do vlasů... těšila se moc!

PF 2009

18.12. 2008 - 94.den z 365

Dneska musím napsat přáníčka!! Už to odkládám několik dní. Každoročně kupuju přáníčka od Bariér. Jsou vždy originální a ještě mě může hřát pocit, že nějaká ta koruna z prodeje putuje zrovna na jejich konto a možná pomůže nějakému vozíčkáři k něčemu, na co by sám těžko našetřil. Konto Bariéry už jednou pomohlo i nám, takže tímto každoročně dáváme najevo, že jsme nezapomněli! :-)

Moje přání všem zní asi takto:

Krásné Vánoce, plné pohody a milých překvapení
a po celý další rok 2009 dostatek zdraví, štěstí a optimismu pro překonávání těch méně příjemných chvil....
Ať máte po ruce vždy někoho, na koho se můžete spolehnout, koho můžete povolat, když je vám ouvej - což sice patří k životu, ale nesmí to být moc často ;-)

Mějte se dobře!

ORL

17.12. 2008 - 93.den z 365

Dneska Martinka vstávala ve 4:10. neuvěřitelný čas!! Školka totiž jela na výlet a babička ji den předtím hnala do postele se slovy: "Honem, ráno brzy vstáváš, ať ti neujedou!" Martina si to vyložila tak,že spala ihned po uložení a o to rychleji byla vyspalá... No, neujeli nám. Jelo se do skanzenu v Přerově nad Labem. Někdy si říkám, jestli je to nezbytné jezdit s předškolními dětmi v zimě autobusem na výlet, zda by to spíš neměli obstarat rodiče o víkendech a pěkně si akci užít. Ve skanzenu prý nebyly 2-3třídy dětí, jak slibovali, ale hned několik škol... po dalších detailech jsem nepátrala. Martina to shrnula: " Bylo to dobrý. V autobuse mě zlobil Matěj, a pak mě Barunka strčila do bahna, takže jsme si umazala kalhoty a vezu ti pohled. Byly tam takový domečky."

Odpoledne jsme opět vyrazily za hodnou paní dr. na ORL.


Já už z toho mám trauma od rána, Martinka je v pohodě. Chová se vždy slušně, nevyvádí... Paní dr. jí chtěla uši profouknout, vzala takový balonek, přiložila k nosu a akce- nádech-výdech- bylo hotovo. jenže následné přezkoušení neprokázalo zlepšení sluchu, tak paní dr. nechala Martinku napít vody s tím, že si ji má podržet v puse, a až se řekne "TEĎ", že vodu spolkne. Jenže! jak Maťa špatně slyší, paní dr. řekla ono smluvené heslo "TEĎ"- a Maťa vodu nespolkla, ale vyprskla. Přímo na paní dr. :-)) kapalo z ní jak z vodníka. Maťa se napila poctivě :-) Tak jsme se zasmály, ale na kontrolu jdeme ještě po neděli. :-(
Achjo. Co to zas máme???

Okna

16.12. 2008 - 92.den z 365

Umytá okna jsme tedy trochu vyzdobili.

Dnes byl poslední den, kdy jsem mohla mít volno na nákupy- Majda má odpoledku, ale jak už to tak bývá, nebylo z toho nic. Martinku jsme nechala radši doma. Po zánětu ouška pořád špatně slyší, tak nevím... zítra jdeme zase na ORL na profukování.

Taky truhlíček jsme dala na balkon, je to na východ, tak mi výzdobu snad neodnese vichr ;-)

Jak Pejsek s Kočičkou prováděli vánoční úklid

15.12. 2008 - 91.den z 365


Někdy mi naše domácnost silně připomíná hospodaření Pejska a Kočičky. Ne jinak tomu bylo, když mě napadlo umýt okna....

Jednou povídá Kočička Pejskovi: "Ty, Pejsku, já budu muset umýt okna. Děti si chtějí vylepit vánoční obrázky a vystřihovánky... tak se do toho asi dám hned zítra, až odejdou do školy." Pejsek je alergický na hučení luxu, vůni Sava a cvakání mopu, takže ihned zabručel: "No, tak tím spíš se nemusejí mýt, když budou zakrytá obrázky, špína vidět určitě nebude!"
Kočička počkala, až bude byt prázdný, sundala záclony a veškeré květiny z parapetů, zatímco se záclony převalovaly v pračce, umyla okna a uvařila polévku. Jenže pondělí mívá značně nabitý odpolední program, a tak stihla záclony jen ledabyle pověsit v koupelně, aby odkapaly a vyrazila na pochůzky s dětmi. V podvečer měla Kočička ve svém Deutschkurzu besídku :-), a tak poprosila Pejska, zada-li by nebyl tak laskav a záclony nepověsil na svá místa. Pejsek sice nebyl tímto požadavkem nadšen, ale přesto souhlasil. Na slib však zapomněl, a tak se do toho dal, až když Kočička přiskotačila domů. A jak tak věšel, byl opět duchem někde na jiné planetě ....

...a najednou nějak divně štěknul a z kuchyně se ozvaly neznámé zvuky a když tam Kočička běžela, měla už samozřejmě v ruce foťák, protože to už tak blogemposedlé Kočičky mívají :-)

Fotečka není moc ostrá, ale to proto, že fotit pohyb je pro Kočičku ještě obtížné.

A tak Pejsek všeho nechal a šel do sklepa pro vrtačku a začal přivrtávat konzoli nic nedbal toho, že Kočička spráskla tlapky, protože ví, že po vrtání opět může nastoupit s hadrem a začít znovu stírat vrstvy prachu.

A tak to všechno dobře dopadlo, Kočička Pejska nezabila, ačkoli jí to během večera několikrát přišlo na mysl, a šťastně spolu hospodaří dodnes.

Tak co? Líbila se vám pohádka? Ale já si na rozdíl od pana Čapka nic nevymýšlela! Já to prostě zažila :-))