Vítejte v Holandsku!

1.12. 2008


Nějak na mě vlezlo to adventní rozjímání, a tak jsem si pročítala své staré poznámky, probírala svoje vystřihovánky z novin a časopisů... a rozhodla jsem se, že prosinec zahájím citací článku, jehož autorkou je Emily Perl Kingsley. V originále se jmenuje "Welcome to Holland", a do češtiny jej přeložila Pavla Novotná.
Kdysi jsem si tento text četla do zblbnutí a připadalo mi, že bych nikdy nenašla lepší metaforu k tomu, co mě v životě potkalo.... tak tedy:

Vítejte v Holandsku!


Jsem často žádána, abych popsala své poznatky o výchově dítěte s postižením a tím pomohla lidem, kteří touto jedinečnou zkušeností neprošli, porozumět a přiblížit pocity, jaké to je. Tak poslouchejte...

Očekávání dítěte se podobá plánování výletu do Itálie. Koupíte si kupu průvodců a vytvoříte si nádherné plány. Koloseum. Michelangelův David. Gondoly v Benátkách. Možná se naučíte pár užitečných italských frází. Je to velice vzrušující.

Po měsících dychtivých představ konečně nastane ten den. Sbalíte si kufry a vyrazíte. O několik hodin později letadlo přistane. Vejde letuška a oznámí: "Vítejte v Holandsku!"

"V Holandsku?!" vyhrknete. "Jak to myslíte, v Holandsku?! Měla jsem objednanou cestu do Itálie! Mám být v Itálii. Celý život sním o Itálii!"

Jenže letový plán byl změněn. Letadlo přistálo v Holandsku a vy musíte zůstat zde.

Důležité je, že vás neodvezli na nějaké hrozné, odporné, špinavé místo, plné nebezpečných nákaz, hladomoru a nemocí. Je to jen jiné místo. Takže si musíte koupit nové průvodce. Musíte se naučit nový jazyk. A potkáte celou řadu lidí, které byste jinak nikdy nepotkali. Prostě jen jiné místo. Žije pomalejším tempem než Itálie, je méně jiskrné než Itálie. Ale poté, co zde strávíte nějaký čas, popadnete dech, rozhlédnete se... a všimnete si, že Holandsko má větrné mlýny... a tulipány. A Holandsko má dokonce Rembrandta.

Nicméně sledujete, jak každý cestuje do Itálie... a všichni se chlubí, jak krásně se tam měli. Po zbytek života budete tvrdit: "Ano, tam jsem chtěl jet. To jsem si naplánoval." Ta bolest nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nevymizí, protože ztráta takového snu byla příliš velká.

Ovšem... Pokud strávíte zbytek života truchlením nad tím, že jste se nedostali do Itálie, nikdy nedokážete vychutnat výjimečnost a úchvatnou krásu... Holandska.

------------------------------------------------------

.... jsem ráda, že už vím, že v Holandsku se žít dá, i když někdy mi ta "holandština" činí potíže v komunikaci s okolím - chtělo by to nějaké kurzy pro širokou veřejnost .... ;-)

4 komentáře:

Marci řekl(a)...

TEDA,takhle krásně to napsat,jsi úžasná.A já pořád proč mi ostatní nechápou...a já jsem v Holandsku.

Daniela řekl(a)...

Hezký. Už jsem to někde četla. Je na tom fakt kus pravdy.

Anonymní řekl(a)...

Pokaždý, když to čtu, tak brečím. I teď. Ale už jinak.

Moc moc moc moc moc jsem chtěla jet do té Itálie, kdyby to šlo, vrátit letenku a vystoupit tam, udělám to ne kvůli sobě.

Ale už jsme v Holandsku a těch pár věcí, co tu zaznělo, tulipány, Rembrandt...to nic není, proti tomu, jak umí Holandsko hladit po duši.

Díky Markét, člověk si to musí opakovat a být vděčný.

Diny

wlcice řekl(a)...

Ano, Diny, člověk musí být vděčný, že nepřistál třebas na Severním pólu... Holandsko beru, CK krachla- návrat zpátky není možný, co se dá dělat. Jen průvodce mi na cestu mohli dát, nebo učit holandsky mě mohli začít učit nějak vlídněji než za pochodu, poněvadž to nestíháám všechno pojmout ... uvítala bych alespoň stroj času, který by se tu a tam dal zastavit, přibrzdit ... ale je to tak, jak to je, takže všechno dělám za poklusu a ono je možná dobře, že některé věci nestíhám vnímat v plné intenzitě... tak ať se tvým tulipánům daří a ať ti Rembrandt ukazuje stále nové a nové obrazy, které normálně na každém rohu nevisí... ;-)