Průmyslový palác


7.12. 2008 - 83.den 365

V neděli odpoledne - po náročné noční zabijačkové šichtě ;-) - jsem zjistila, že akutně musím vyrazit někam na nákup, protože na středu máme plánované vánoční posezení s "babincem" a tam se sluší přinést každému nějakou maličkost. Rozhodla jsem se pro vánoční trhy v Průmyslovém paláci. Mám to cca 15minut tramvají- bez přestupu- vzala jsem velkou tašku pro případ, že by mi něco velkého padlo do oka - a jela.

Pršelo. A při výstupu z tramvaje se mi naskytl takový pro mě opravdu nezvyklý pohled. Léta jezdím kolem a léta obraz vypadal stejně... od poloviny října je však jaksi neúplný: chybí levé křídlo. Nenávratně shořelo.




Chodím sem pravidelně na jaře na knižní veletrh a ta budova je opravdu krásná- secesní, s vitrážemi... takže pro mě je ten pohled prostě smutný :-(

Vánoční trh mě letos taky nijak neohromil. U nás je ta kultura stánkového prodeje pojímána taknějak jinak. V Německu mají vánoční trhy atmosféru- lidi se na sebe nemačkají, prodejci jsou takoví "kultivovanější" nebo jak to říct... neobtěžují!
Tady bylo hafo stánků namačkaných jeden na druhém, nabízejí povětšinou to stejné- ponožky, textil pochybného původu, vlezlí dealeři v kvádrech mi několikrát za můj hodinový pochod mezi stánky zkřížili cestu, aby mě donutili sednout t do "masážních křesel", páni nutiči od firmy Zepter mě zase přesvědčovali o výhodné koupi sady nádobí, takže pokud koupím za 36 tisíc , ušetřím nejmíň jednou tolik a navíc!! můžu ho mít na splátky... no to je panečku motivace! Byla jsem znechucená. Chtěla jsem si tam odpočinout, jentak počumákovat, najít inspiraci... a zatím... pořád mě někdo oslovoval, hučel do mě... ale kdyby alespoň měl co nabídnout...
Koupila jsem jen dárkové kazety s čajem, ty mám vyzkoušené, je to česká firma Biogena a kupuju je tam každý rok.
Potom jsem si sedla a poslechla si část doprovodného programu, který pořádal Český rozhlas - podporuje nevidomé programem " Světluška". Nevidomý Honza zpíval písně v různých jazycích, hrál na klávesy a bylo to moc krásné... Koupila jsem dětem CD s pohádkami "Pro světlušku". Namluvil je Jiří Macháček a jako dárek budou myslím dobré- a ještě mě může hřát pocit, že jsem koupí přispěla na potřeby nevidomých. Tak alespoň něco :-)

Tady jsou fotky z interiéru:

vitráž udělaná podle Mikoláše Alše


... a strop.


1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

mám úplně stejné zkušenosti...hezký článek M