12.12. 2008 - 88.den z 365
Ráno bylo v pokoji nějaké větší světlo- a po rozhrnutí žaluzií bylo jasné proč- sněžilo! A všechno kolem bylo pokryté bílou čepicí. Děti výskaly radostí- já spíš úpěla, protože pojem sněžení ve mně vyvolává asociace: koště, hrablo - a odmetat chodník před barákem třeba ještě v noci, aby někdo neuklouzl...
Sníh vypadal krásně a padaly krásně velké vlčky. Byl ale dost mokrý, takže na nějaké zimní radovánky to moc nevypadalo....
Toto jsou moje stopy (zn. Rieker) k autu ;-)
Ráno bylo v pokoji nějaké větší světlo- a po rozhrnutí žaluzií bylo jasné proč- sněžilo! A všechno kolem bylo pokryté bílou čepicí. Děti výskaly radostí- já spíš úpěla, protože pojem sněžení ve mně vyvolává asociace: koště, hrablo - a odmetat chodník před barákem třeba ještě v noci, aby někdo neuklouzl...
Sníh vypadal krásně a padaly krásně velké vlčky. Byl ale dost mokrý, takže na nějaké zimní radovánky to moc nevypadalo....
Toto jsou moje stopy (zn. Rieker) k autu ;-)
Odpoledne mi to nedalo a jela jsem s Martinkou ještě na ORL- zdálo se nám, že nějak špatně slyší. Paní dr. naši domněnku potvrdila, tak já tady šílím, co zas bude... Zatím má jen kapky a sirup a ve středu se uvidí... :-(
Večer šel náš tatínek na besídku - sešly se mu dvě akce najednou, takže jsme se bavila tím, jak to bude organizovat a zvládat. Šel s kamarády, těšil se. Já byla tak ubitá po celém týdnu, že jsem padla na pohovku a tupě čučela na TV. Pravda- v době, kdy jsem usedla k obrazovce, právě začínal pořad "Uvolněte se, prosím..." , takže bylo už kolem 22.hod. Četla jsem si tady staré po týdny nasyslené magazíny a přílohy novin, na něž nezbýval pořád čas a lebedila jsem si.
Po půlnoci jsem se odebrala do koupelny, kde jsem něco začala smýčit a štrachat no a když jsem kolem 1hodiny šla vypnout mobil, viděla jsem "1přijatá zpráva". Jo- můj manžel zjistil, že jim ujely všechny autobusy a že by prosil odvoz. Takže v 1:07 jsem vyrážela do terénu svážet opilce. To byla taková pěkná tečka za mým lenošením. ... Manžel to tedy organizačně zvládnul, jen mě lehce přešel smích :-) ... si to vyberu i s úroky! (alespoń doufám!!!)
Večer šel náš tatínek na besídku - sešly se mu dvě akce najednou, takže jsme se bavila tím, jak to bude organizovat a zvládat. Šel s kamarády, těšil se. Já byla tak ubitá po celém týdnu, že jsem padla na pohovku a tupě čučela na TV. Pravda- v době, kdy jsem usedla k obrazovce, právě začínal pořad "Uvolněte se, prosím..." , takže bylo už kolem 22.hod. Četla jsem si tady staré po týdny nasyslené magazíny a přílohy novin, na něž nezbýval pořád čas a lebedila jsem si.
Po půlnoci jsem se odebrala do koupelny, kde jsem něco začala smýčit a štrachat no a když jsem kolem 1hodiny šla vypnout mobil, viděla jsem "1přijatá zpráva". Jo- můj manžel zjistil, že jim ujely všechny autobusy a že by prosil odvoz. Takže v 1:07 jsem vyrážela do terénu svážet opilce. To byla taková pěkná tečka za mým lenošením. ... Manžel to tedy organizačně zvládnul, jen mě lehce přešel smích :-) ... si to vyberu i s úroky! (alespoń doufám!!!)
3 komentáře:
také funguji jako taxikářka...M
konečně jsem tě v něčem předběhla, stopu ve sněhu jsem vyfotila dřív než ty, jinak ti ve všem pořád dýchám na záda, je to nepohodlný, mít v povaze soutěživost, uff, ale jupí
no já než si minule uvědomila, že chci fotit- sníh roztál ;-)
Okomentovat