Dotazníky odmítám....

27.2.2010

Nevím, co se to děje, ale s dotazníky a anketami nejrůznějšího typu se snad rozthl pytel.
Dotazy se týkají především problematiky života s vozíkem, integrace, ale také třeba léků, které Majda užívá.... a já si říkám: "Vy jste se snad všichni úplně zbláznili???" Jak já k tomu přijdu, že bych pořád měla někomu něco vyplňovat?
Nehledě na to, že byly doby, kdy jsem opravdu poctivě každému zájemci na jeho otázky odpovědi poskytla a nijak nepátrala po jejich praktickém významu. Posledních pár let už jsem ale na všechny tyhle výzkumy alergická.

Dovedla mě k tomu jedna paní učitelka. Potřebovala si doplnit vzdělání, a tak se přihlásila na obor speciální pedagogika. Jako téma diplomky si zvolila integraci postižených dětí. A Majdu si zařadila do výzkumu-sama, bez jakékoli domluvy s námi..Asi se to tak dělá???  Po mně se pak ovšem  chtělo, abych odpovídala na otázky týkající se diagnózy, průběhu těhotenství, rodinné anamnézy.... a já jen žasla. Odmítla jsem. Znáte snad někoho, kdo dobrovolně a rád bude naprosto cizí osobě vypravovat takové důvěrnosti? Autorka práce byla dotčena. Že má dotazník už vymyšlený a že jí tím zkazím práci. (Já? no vida. Ani jsem netušila, že jsem její součástí- a už ji rovnou kazím...) Snažila jsem se jí některé svoje důvody vysvětlit, ale upozornila mne, že ji tlačí čas, neboť termín odevzdání práce se blíží a nemá čas to předělávat! ... Bylo mi z toho smutno. Já jsem ve svém volném čase byla ochotna sednout si a diskutovat o něčem, co mi ani nebylo 2x příjemné- a paní vlastně vůbec nechtěla nic takového řešit. Potřebovala prostě splnit jeden z požadavků, aby byla připuštěna ke státnici a získala tak požadované vzdělání.

Tak jsem najela na jinou taktiku. Žádné dotazníky ochotně a vstřícně nevyplňuju, rozhovory neposkytuju. Chci předem vědět, k čemu práce bude. Co nového světu přinese, čím bude těm handicapovaným prospěšná, jak se odrazí její závěry v praxi....

Takže poctivě vyplňuju dotazníky pro Erika Čiperu, který jistě dělá záslužnou práci, když bojuje za zpřístupnění MHD pro vozíčkáře v Praze- díky!! To opravdu funguje :-)
A taky cokoli ráda napíšu pro Báru Š., která ve svých diplomkách řeší  přepravu vozíčkářů, protože sama na električáku sedí a přesně ví, co je třeba zlepšit a jde si za tím a prakticky se i děsně nadře, jelikož se snaží všechno zažít na vlastní kůži.
Ale odmítám se stát jen součástí nějaké práce, aby se to v tabulce promítlo, jakože se výzkumu účastnil vozíčkář atp.
Minulý týden mi mailem přišel další dotazník. Letos už třetí..a to ještě nemáme konec února :-(
Obsahově  se neliší od těch předešlých. Po přečtení všech bodů snad moje záporné stanovisko k jeho vyplnění pochopíte....

Posted by Picasa
Já občas žertovně říkám, že "mám i jiné přednosti" :-) ... než to nemocné dítě a vozík... alespoń si to naivně myslím.
Už dávno mi nevadí o nemoci a všech útrapách s tím spojených mluvit, jen si vybírám, s kým se o tom CHCI bavit. Já se nepotřebuju nikomu vypovídat, já potřebuju už jen praktické řešení těch problémů. Napsáno bylo už všechno. Zbývá jen to uskutečnit, nebo se zasadit o to, aby to napsané a hezky čtivé vešlo v praktický život... to pak nám i našim integrovaným dětem bude  na světě  krásně.

7 komentářů:

Aya řekl(a)...

No to teda koukám....
Takové vůbec ne osobní tázky co? Já bych taky odmítala. Odmítám pořád.
Ted akorát ve škole chtěli vyplnit dotazníky ohledně drog. Bylo to pro nějakého bývalého studenta naší základky, který teď studuje psec. pedagogiku, ale docela jsem se nasmála. Měl tam hrubky a otázky typu
Kde se vaše dítě s drogou setkalo a možnosti k zatrhnutí byla
a) ve škole
b) od učitele
c) doma
d)v kroužku
e) jinde
To mě celkem pobouřilo. Za 1. už ta nemožnost toho, že moje dítě ještě s drogou zkušenosti nemá nebo dokonce, že já s paní uč. jsme protřelé "dílerky"
Takže chápu tu alergii a nedivím se ti. Ta slečna v úvodu byla taky docela dobrá. :o)

Anonymní řekl(a)...

ale jo chápu tě, roztrhl se s náma pytel. Za měsíc a půl se odevzdává.
A upřímně, práce je opravdu dobrá jen pro získání titulu. Na 50 stranách po třech letech studia opravdu žádný super téma nevyplodíš. A když vyplodíš, stejně se válí kdesi v archívu a maximálně se na něj práší.

Studuju taky specku, ale zaměřuju se na logo. A teď taky otravuju - tedy jinde. Vybrala jsem si téma (řekla bych, že zajímavý) po dohodě s jednou maminkou, že o nich něco napíšu, něco si přimyslím. No a tři měsíce před odevzdáním mě maminka poslala do prd...
Takže taky otravuju. Jenže co jinýho? Přerušit na rok a hledat nějaký ochotný rodiče s jinou diagnózou. Jak poznám, že za pár měsíců neudělají to samé? A já budu v začarovaným kruhu ...

ale chápu tě, občas dotazníky podobného typu vyplňuju, ale taky to nehrotím ...

Lucka řekl(a)...

Mě taky dotazníky chodí, nejčastěji na mail. Někd yvyplním, někdy ne, to jsou zase dotazníky týjající se Rs a ty otázky jsou stále stejné a odpovědi někdy člověk není schopen odpovědět.

Anonymní řekl(a)...

No nazdar, ty máš zase povyražení. Kde na to pořád chodíš? Já sice zatím žádné dotazníky nevyplňovala, ale ve škole potřebovala praxi slečna studující spec. ped, tak nejprve přišla za mnou, zda vůbec budeme souhlasit /nejen já, ale hlavně žáček/, že bude u nich ve třídě a tak trochu jemu nápomocna vedle asistentky. Vyplňovat dotazníky? Po zkušenostech , přesně jak píšeš ty sama - rozhodně ne každému a uváženě.

Laďka a Pavel řekl(a)...

No, člověk by občas nějaký dotazník i vyplnil, pokud by to nebyly příliš osobní otázky, to je pak jiná... A taky pokud by se pak nespustila nekontrolovatelná lavina s dalšími a dalšími... Já jsme teda silně alergická na všelijaké výzkumy a dotazy a nabízení čehokoliv po telefonu, to hned utnu a na maily odpovídám jednoduše, že nemám zájem a věšinou je pak klid.
Chápu, že všechno má dvě strany a že slečna, která potřebuje splnit něco do školy, potřebuje o něčem psát a když se to nevydaří, holt smůla. Určitě je těžké vžít se do kůže těch, kteří majé starosti s dítětem nějakým způsobem postiženým... A každý má změnit názor, ať už to někomu připadá nefér.
Ale citlivý přístup by měl být samozřejmostí, obzvlášť od někoho, kdo chce studovat speciální pedagogiku.

Andrea řekl(a)...

No jo..já to udělala fiákaně..já se zeptala, kdo je ochoten mi vyplnit..a tak jsme se vyhnula otravování..navrch nemám citlivé téma..s tím bych asi měla probléma....
ale souhlas..s každým trochu..diplomka je otravná záležitost...nároščná celkem a praktick y k ničemu...

a těžko chápat, jak někdo může sát o někom, koho se nezeptal..sdrsný...

Unknown řekl(a)...

Občas k vám nakouknu a teď mi to nedá a musím napsat. Nám chodí taky velké množství dotazníků od studentů. Když slušně požádají a je to zajímavé téma, ráda vyplním.Citlivá data nevypisuji. Už jsem ale opatrná, jelikož se to už otočilo proti mě. Jára je v přípravném ročníku spec. školy, schválilo to SPC i škola.Školský zákon je v části o přípravném ročníku sporný. Po vyplnění dotazníku na jednu fakultu mi začaly chodit výhružné maily, že porušuju školský zákon a bla bla, že by už měl být ve svém věku zařazený ve škole...Pěkně mě paní vyplašila, začala š´tourat kdo kdy co povolil, takže jsem jí připomněla anonymitu a přestala s ní zcela komunikovat. Naštěstí to po nějaké době vzdala...
Druhý případ byl dotazník hygieny ve škole ohledně očkování. Já ho jako blb vyplnila (je ze školy, že:-) a milá hygiena na nás za odměnu poslala kontrolu k pediatričce.hrozně mě to naštvalo!
Od té doby si dávám pozor i na dotazníky ze školy. Vyplňuju jen to, co se týká vyučování:-)