Palladium

8.11. 2008 54.den 365

Palladium je název multifunkčního a hlavně nákupního centra v Praze na náměstí Republiky - přímo proti (v dobách socialismu nevětšího obchodního domu) KOTVĚ. Byl vybudován v prostorách bývalých kasáren a slavnostně otevřen loni.

Vnitřní prostory mě svým pojetím příliš nenadchly. Coby aktivní doprovod vozíčkáře jsem totiž nepochopila, jak architekt může vymyslet schody i tam, kde vůbec nejsou potřeba.
Tak například v obchodě H&M, kam Majda tak ráda chodí pro všelijaké módní hity, dělí obchod v polovině 3 schody. Jsou po celé délce obchodu. Vozíčkář musí do druhé poloviny obchodu projet výtahem!! A takových "pastí a pastiček" je tam mnoho. Běžný dvojnožec má možnost vyběhnout schody, či použít eskalátor, ale vozíčkář je odsouzen pokaždé na sebemenší popojetí vystát frontu u výtahů. Takže od majitele vozíku se vyžaduje: důvtip, odvaha a značná trpělivost, neboť i překonání převýšení 1metru může trvat neúměrně dlouho :-(
Majda tam chodí ráda, protože je tam velké knihkupectví,( v němž jsou taky asi 3 plošiny, aby se vozíčkář dostal po celém obchodě- neboť i ten je "vrstvený" v několika úrovních. Plošiny jsou na klíč, takže vždy musí někdo z prodavačů všeho nechat, popovézt vozík plošinou ... Všichni mají co dělat a je to dobrodružné :-) ) a taky proto, že tam lze pozorovat cvrkot shora - asi takhle:

..a dívat se na vánoční výzdobu zavěšenou v prostoru, což vypadá docela zajímavě....

... a chodby jsou plné nutičů nejrůznějšího zboží. Dneska jsme jako obchodníka dne vybraly prodavače umělého sněhu. Majda lízala zmrzlinu přímo u jeho stánku a smála se na celé kolo, když hbitý obchodník lapil černocha, aby mu vnutil umělý sníh. Ten z toho byl úplně paf, protože možná, že to bylo jeho 1.setkání s tímto přírodním úkazem :-)

Prolezly jsme krámy, Majda si koupila nějaké nezbytnosti- jako třeba kabelku s motivy koček... já nic, jelikož jít na nákup oblečení s pubošem, to chce notnou dávku odvahy :-) Vidí svět těma o 30let mladšíma očima a je to prostě úúúplně jiný pohled. Od koupě svetru modré barvy jsem upustila v momentě, kdy mi sdělila, že mi modrá "nejde". Oponovala jsem, že se mi líbí.... "Nojo, ale líbit se, neznamená slušet, mami..."
Takže svetr nemám... stejně by mě kousal ;-)