Televize pro veverky

4.11. 2008 - 50.den 365

K názvu dnešního příspěvku mě přivedla moje 4letá Martinka.
Úterní ráno bývá hektické. Musíme Majdu odvézt do školy, a pak pokračujeme rovnou do bazénu na lekci plavání. Dneska mě zaskočila řada aut, která stála a téměř vůbec se nehýbala. To, co jindy ujedeme za 5minut, jsme dneska jely přes půl hodiny. Martina hupla do bazénu s mírným zpožděním.
Na programu bylo nacvičování potápění. To bylo něco, pro naši "paní Opatrnou" ;-) Ne a ne ponořit hlavu. Vždycky jen trochu smočila pusinku a vydávala to za "potopení se". Lektorka má ovšem na takové filuty své metody, a tak přinesla zrcadlo, ponořila ho pod vodu a vyzvala děti, aby se na sebe do zrcadla podívaly.
Martina koukla a povídá: "Já vidím dobře, já se kouknu je odtud..." a bylo. Žádné potápění se nekonalo. Tak snad příště....
Na fotce jsou "plavci" vybaveni ochrannými pomůckami :-)

Cestou do školky jsme pak rozebíraly plavání a jiné důležitosti, když najednou Martina povídá: "Mami, koukni! Veverky si koupily televizi!" No a to jsem musela vyfotit. Protože mě úplně šokovalo, čeho jsou lidi schopni. Tuto obrazovku někdo vyhodil přímo do parku pod smrk. Nechápu, ale zlobí mě to. Vadí mi, že nová hřiště pro děti, která se teď v hojném počtu v Praze objevují, vydrží sotva pár týdnů, než houpačky a skluzavky někdo poničí, že nové fasády domů jsou v tu ránu počárané rádoby uměleckými výtvory sprejerů, vadí mi ty haldy odpadků válející se kolem popelnic na sídlišti ... a vůbec nevím, jak to změnit :-(