Poslední den roku je pro mne tradičně vzpomínkový.
V roce 1908 se totiž narodila moje babička. Moje milovaná babička, která tu už není. Ráda vzpomínám na její vyprávění ...
Takhle vypadala v listopadu 1927.
Moje babička byla úžasná, trpělivá a snad všemi milovaná bytost. Pokud někomu nemohla pomoci, určitě mu neublížila...ani mi nikdy nenařezala- a že by i měla důvod ;-)
Na roky strávené u babičky nikdy nezapomenu- pohoda, staročeská jídla (škubánky, bramorové placky pečené přímo na rozžhavených tálech kuchyňských kamen...), dvorek plný domácích zvířat- nejoblíbenější hraní: vození koček v kočárku " z roku nebreč " :-) a krmení slepic (hrstmi jsem rozhazovala obilí na různé strany a měla radost, jak se slepice vrhají ze strany na stranu "jakože jsou cvičené" ;-)
Achjo, škoda, že občas nemůžu vlézt do nějakého "stroje času" a aslepoň na chvíli se vrátit :-)
Ale i to vzpomínání je příjemné...
6 komentářů:
Hezká vzpomínka. Také bych se někdy projela ve stroji času. Nejvíc mě pobavily cvičené slepice:-) A babička byla štramanda:-)
Miluju tyto stare fotky. Muj muz se o ne tak boji, ze je ma naskenovane.
S kazdou me povi vypraveni babicky, ktera mi je ukazovala a vysvetlovala pribuzenske vztahy...
..já už je mám taky naskenované ;-), připadají mi tak vzácné-ráda se na ně dívám, ale je jich tak málo... :-(
Já vzpomínky mám jen v hlavě a z viprávění rodičů jinak nic.Doufám,že si budou holky babičku pamatovat víc,doufám,že ten čas co tu s nima byla byl dost dlouhý na zapsání hezkých a milích vzpomínek do jejich srdíček.
Je fajn, že máš v sobě to hezký, co ti nikdo vzít nemůže...at jsou ty hezký vzpomínky takovými lucerničkami, které ti svítí i ve dnech šedivých. a že, ty to,holka,potřebuje...
AndyPan:
Máš pravdu, jsem posedlá sbíráním zážitků a uchováváním vzpomínek, mám dny,které jsou fakt k nepřežití, a tak se vždycky rochním v tom, co hezkého jsem kdy zažila, viděla, ..no a od loňska se přidalo ještě pročítání blogů, komentářů... fakt mi to pomáhá. :-)
Okomentovat