Levandulová sezóna a letní smutnění

24.7.2013

Někdy mám záchvaty konání dobrých skutků... a někdy je to  mému životu  až nebezpečné ;-), protože všechno zachránit nelze a je jasné, že můj pohled na realitu není tím jediným správným... Jen si to občas zapomenu včas uvědomit....

Před dvěma lety jsem v OBI zachraňovala polouschlé plato levandulí. Byly chudinky úplně usušené. Celý tucet zubožených rostlinek stál rovných 99Kč. Řekla jsem si, že i ty tři, které se tvářily životaschopně, za to stojí a plato se dostalo až k nám domů. Vyvstala otázka: kam s ním? I nasázela jsem je ke kraji záhonu. Pěkně do řady. Říkala jsem si, že stejně uschnou a co neuschne, jistě vymrzne.

Chytly se všechny a už loni mě překvapily svou bohatostí. A letos tu mám svoji soukromou Provence s čmeláčí farmou, protože nejenže to tu krásně všude kolem po levanduli voní, ale taky to tu hlasitě bzučí. Čmeláci se mohou zbláznit, slétají se z dalekého okolí a pracují ještě po deváté večer! :-)

Včera jsem zahájila sklizeň.
Kamarádky si objednaly kytičky, máma začala plést levandulový věnec ... tak snad budou všichni spokojeni. Jen čmeláci mě asi nepochválí... ;-)

Jinak si žijeme letně, líně a asi i smutně. Jak jsem psala, rozhodilo mě to nešťastné páteční datum. Prostě devatenáctka to u mě má polepené ;-) Zatracené prvočíslo! 

Podotýkám, že nejsem pověrčivá, klidně nasednu do letadla 13., i když mi předtím přeběhla černá kočka přes cestu tam a zpátky, ale znáte to... jsou chvíle a okamžiky, kdy si člověk  rád hledá berličky a omluvenky... tak na něco to přece svést musím. 

Další datum na sebe nenechalo dlouho čekat. V pondělí by Majda měla svátek. Dělat jakože "nic" moc nešlo. Vzpomínky, fotky... no a pak pohled do Martinčina kalendáře. Libuje si v piktogramech a už v únoru  jsme si vysvětlily, že samolepka "dort" nebo "lebka a zkřížené hnáty" nejsou úplně tím pravým symbolem, který by měl být v kalendáři u Majdina data. Prošla "květinka" i "srdíčko". No vida, a tady jeden kříž - sice bez cenzury, ale zase asi po zralé úvaze... No, proč ne. Proti kříži se v tomto případě nic namítat nedá.

Vždycky mě nejvíc ubíjí pomyšlení, že se Martinka  trápí a je jí smutno. Okamžitě jsem kalendář popadla a zběsile listovala dál ...
Uf, to dítě je - narozdíl ode mne - normální. U dne vlastních narozenin má obrázek zcela správný -nedepresivní- dort s devítkou ;-) 

 

Hovory, které spolu vedeme, ty přepisovat nemohu. Škoda. Ale pro mě jsou docela drsnou praktickou učebnicí. Jestli to všechno přežiju, budu určitě neskutečně moudrou stařenkou :-)

Pokud mě ovšem vedro neumoří už dnes! 

Dala jsem si závazek, že tento týden zahájím vánoční úklid. Usoudila jsem, že tento čas je na zahájení vánočního úklidu pro mne jediný vhodný, protože před Vánocemi na něj nikdy nemám čas ani náladu. Během adventu je třeba užívat si posezení s přáteli, vánočních koncertů a jiných kulturních akcí a v neposlední řadě poshánět vánoční dárky. 

Jenže je středa a zůstalo u předsevzetí... něčím ty chmury ale rozehnat musím, tohle mě nebaví!