Nevídaná "Neviditelná výstava"

12.7. 2013

Na základě vynikajících referencí mých kamarádů jsme se dnes vydaly  s Martinkou na Neviditelnou výstavu. 

 Výstava je k vidění v Novoměstské radnici (zatím jen) do konce roku 2013.

 

Hned na úvod musím napsat, že smekám pomyslný klobouk před všemi, kteří tento projekt vymysleli, realizovali a nadále spolupracují na tom, aby vše fungovalo a návštěvníci se tam cítili příjemně, ačkoli je průvodci více jak na hodinu připraví o zrak.

Průvodci sami jsou nevidomí. Skupinky návštěvníků jsou jen málopočetné a celá expozice se odehrává v absolutní tmě, takže ani záslepka na oči není třeba.

Výstava má části dvě. Ta první je určená pro oči. Můžete si prohlédnout a osahat pomůcky, které nevidomým usnadňují všední život- třeba pomůcky pro oblast kuchyně :-) Měli jsme skvělého průvodce. Jmenoval se Pavol a měl značně vyvinutý smysl pro humor. Chytrý a inteligentní kluk, který ochotně odpovídal na dotazy a předváděl všechno, co se dalo.

Vysvětlil nám zákonitosti Braillova písma- jedna normostrana zabere cca 4braillovské... a když začal zapisovat zlomkya rovnice, vypadalo to, že na jeden příklad mu sešit stačit nebude. Opravdu fuška!!

 

Tak tady jeden předmět na hádání.
K čemu slouží toto udělátko? Odpověď viz konec článku *)

V té neviditelné části si má člověk zkusit, jak vnímá různá prostředí zbývajícími smysly. Tedy projde si celý zařízený byt, trasu nákupu, absolvuje vycházku do přírody a za zábavou... Opravdu zážitková terapie. 

Zhruba po hodině namáhání hmatu a sluchu jsme (bez úrazu) všichni doputovali až do baru.  Slečna nabídla občerstvení :-) 

Martina se uhnízdila na vysoké barové židli a  objednala si ledový čaj. Já si dala kávu. Blahořečila jsem tomu, že nesladím, protože nevím, jak by tato operace proběhla. Slečna hbitě obsluhovala a inkasovala peníze.  Po chvíli se do tmy ozval zvuk padající láhve a "šplouch". Můžete hádat, komu patřil... správná odpověď nebude na konci článku, protože existuje jen jedna jediná odpověď :-)) 

Slečna se smála. Konstatovala, že to má za to, jak nás trápila během prohlídky. Neváhala a začala uklízet (všude absolutní tma a chudák slečna tam šmejdila a utírala louži a já jí nemohla ani při dobré bůli pomoct, protože jsem se bála pohnout, abych louži nepřiživila ještě svou kávou ;-))

Bylo to moc prima. Celý zbytek dne na to myslím. Jsem samozřejmě vděčná, že te ztráta zraku pro mě byla jen dočasná. 

Všichni nevidomí zaměstnanci jsou naprosto nepopsatelně skvělí! Věnují se vám, ale tak, aby vás to neobtěžovalo. Ačkoli nevidí, jsou vždy tam, kde je třeba... já to nechápu! Vřele doporučuju. Pro klaustrofobiky nicmoc, ale jinak něco neopakovatelně zajímavého a poučného. 

Naprosto mě uchvátily odkládací skříňky u vstupu do expozice. Můžete si vybrat číslo, ale zajímavější je to podle oční diagnózy. Úžasná didaktická vychytávka!
Zajíček je vždy zobrazen tak, jak ho vnímá oko postižené onou nemocí.

Nenechte si ujít! Musíte zažít to, co je očím neviditelné. 

Cestou zpět jsme si s Martinkou udělaly zastávku ve Světozoru- na vyhlášený Hájkův pohár s ovocnou zmrzlinou, která se od dob mých školních let vůbec nezměnila!!

No a odtud je to už jen kousek do Františkánské zahrady, která je krásná a vybavená krásným dětským hřištěm.

 

-------------------------------------
*) oddělovátko žloutku a bílku