High School Musical

3.5. 2009 - 229.den z 365


Na neděli jsme měli několik akcí, které se nějak samovolně nakupily. Dopoledne jsme s Majdou začaly zpracovávat školní resty :-( Za ty 3týdny se toho nastřádalo!
Mohla si vybrat, čím chce začít- takže má hotovou angličtinu a přírodák.

Na oběd nás pozvala babička do číny u příležitosti svých nekulatých narozenin :-) Chodíme tam moc rádi, děti znají jídelníček už nazpaměť, a tak je to docela legrace, protože jídla vybírají podle čísel. Nejoblíbenější je M5. ;-)
Paní majitelka je Číňanka a mluví krásně česky. neopomene se optat, jak se máme, jak se daří, pochválit děti a počasí... zkrátka je moc milá.

Na podvečer jsme měli promo lístky do Tesla arény na muzikál na ledě "High School Musical", které někde ulovila babička.
Majda se těšila, my jsme si řekli, že to snad nějak přežijeme ;-) a zas nám na chvíli bude ....-náct.
Tato americká "barevná" kultura jde jaksi mimo mne. Moje dospívání se odehrávalo v 80.letech. Tehdy byly vrcholem barevnosti fixy s 12 barvami- ty, co měly růžovou a oranžovou! :-)
A větší seskupení světýlek si pamatuju leda z lampionových průvodů... takže tato lední show nebyla rozhodně určena mojí generaci- nebo možná povaze ;-)

Nicméně jsem fotila- to mě bavilo :-)

A vzpomínala jsem na časy dávno minulé, kdy do kin vtrhl film Pomáda. A protože tehdy nebylo žádné video či jiná zaznamenávací technika k mání, chodilo se na něj do kina do omrzení- rekordmani to stihli třeba i 15x!

O přestávce už číhal prodavač u stánku a nabízel nejnemožnější blázniviny- plastové klobouky růžových barev, svíticí půllitr s logem HSM, hrací brýle, megakorále, POP corn- porci za 100Kč, ... a pak i trička a kšiltovky- a lidi kupovali a kupovali.

Takže jsem si rozšířila díky Majdě obzory, už vím, oč přicházím- proto možná nejsem denně happy a cool !
Žiju tak nebarevně ;-)