Grafické projevy potomků

9.11.2009

Dneska mě docela pobavily grafické projevy mých potomků. Je to někdy k nevíře, co všechno jim člověk vtiskl do genetické výbavy... ;-)

První byla Majda. Po 2týdnech se zadařilo a vyrazila do školy! Samozřejmě jsme nestihli doplnit všechny úkoly, protože když je v nemocnici, tak opravdu jen leží a neděláme nic. Doma se to pak taky přehánět nedá, neboť tu je ještě naše všudypřítomná a hlučná Maťa ;-)  a tisíce dalších drobných úkolů, které nám brání v systematické vědecké práci...
Ale za ty roky jsme si docela vypracovali soukromý vzdělávací systém, takže máme čas vyhrazený na školu, na PC, na TV, na hraní..no a taky na spaní. Jsem staromódní a trvám na tom, aby děti byly v 8hodin v posteli. Majda si pak samozřejmě ještě může číst, což zpravidla dělá. Dokonce v neděli zavrhla sledování Superstar, že má rozečtenou knihu... (uvědomělé děvče :-) )

Jako důkaz toho, že jsme to s učením moc nepřeháněli, přikládám jeden z grafických projevů- čeština- psaní velkých písmen. Přinesla to domů se slovy: "Mami, zkontroluj to a podepiš."
Měla tam nějaké chyby, tak jsem ji vyzvala, ať mi to čte a zdůvodňuje...co já budu opravovat chyby. Tvářila jsem se, že nevidím ten znechucený výraz... "Tak mi to podej...." otráveně protáhla ksicht Madlena.
Pořešily jsme psaní velkých písmen v názvech obrazů /V některých případech to jde dost těžko dobře napsat, když jeden ono dílo osobně nezná... šlo o Slavíčkův obraz U nás v Kameničkách. Neví, kdo je Slavíček a už vůbec svým náctiletým mozkem není ochotna pochopit, že NĚKDO může dát svému obrazu, tak DEBILNÍ název.../
Všechno jsem překonala celkem decentně, už mám natrénováno ;-) Až došlo na výraz, o kterém Majda prohlásila: "No a tohle taky nevím, kde se používá... ZLATÁ ŽULA SICILSKÁ .... asi někde na Sicílii..."
V záchvatu smíchu jsem se snažila  vysvětlit pojem BULA. Odsekla mi, že to tedy nezná a zní to spíš jak pozdrav afrických domorodců....
Podepsala jsem. Podpis má koneckonců jen potvrdit, že žák cvičení vypracoval doma, ne?
Doufám, že p.učitelka bude stejného názoru... :-)
Zde je důkaz.

Autorkou druhého grafického úlovku je naše Martinka (5let).
Ve školce mají takovou elektronickou hru. Je to takový plastový "noteboček" :-) ve tvaru želvy, a tak mu říkají želvík. Želvík se rozbil a znáte to: p.učitelka položí zjišťovací otázku: "Děti, kdo má škovného tatínka, který by želvíka opravil?" :-) Jako nejšikovnější byl vybrán náš Wlk. Máme želvíka doma. Je k němu i mikrofon, ten ale zůstal ve školce a Martinka mi o něj už 2x říkala, abych ho donesla. Vždycky zapomenu.
Ráno jsem tu vykřikovala- v nějaké úplně jiné souvislosti: "Všechno mi pište, víte, že co není napsané, jakoby nebylo..."

Za chvíli přišla Martina a nesla mi papírek, na který si obvykle píšu, co je třeba nakoupit. Napsala mi vzkaz. Pro lepší srozumitelnost jsem obrázkové písmo očíslovala, aby bylo patrno, kde začít číst :-) Začínáme zprava dole-směrem nahoru ;-)

Legenda: 

1.Já Martina

2. potřebuju (šipka) :-)

3. pro želvíka

4. od tebe, mami (to jsi ty)

5.  až budeš u dětí

6. ve školce

7. MIKROFON!!

..... no a zafungovalo to- nezapomněla jsem!! :-))