Nouzové zastavení času

26.11.2009

Tragická předvčerejší  událost v Bloglandu  patrně ovlivnila rozhovory a filozofické debaty v mnoha rodinách. Stovky lidí si najednou uvědomily, že život by se měl užívat naplno, že takové neštěstí může potkat kohokoli z nás, protože všichni denně jezdíme autem a jsme vystaveni tolika rizikům... těch ŽE je samozřejmě mnoho.
Pokaždé, když mě náhle opustil někdo bllízký, mě vždycky mrzelo, že jsem mu chtěla ještě říct tolik věcí!! Zkrátka nikdy mi nestačil "vymezený čas".
Stejné pocity  měl určitě i ten, kdo vymyslel tenhle vynález ;-)

/k mání v pasáži Lucerna na Václavském nám. ;-)/




Ano, byly - a jistě ještě budou- okamžiky v mém životě, kdy bych chtěla mít takový vynález k dispozici. Ovšem FUNKČNÍ!!
Zatím mi připadá, že příjemné okamžiky plynou rychleji. Ty smutné se nesnesitelně vlečou.
Ale víme, že čas je relativní... a tak je to jen můj subjektivní dojem :-(
Čas zastavit nelze a beží všem stejně. Jedna z mála spravedlností na světě....
Přeju všem jen dobré časy!

5 komentářů:

Jitka Neradová řekl(a)...

Občas bych si pozastavila, občas popohnala. A někdy vrátila zpět, aby byla druhá šance. Není, škoda. Ale pěkný nápad to je. Také přeji dobré časy. Všem.:-)

Pan WLK řekl(a)...

Hej! Zastav svět a pusť mě ven,
jsem dlouhou poutí unaven.
Je to tu horší den co den,
tak zastav svět a pusť mě ven.

Děsí mě obchodnický chvat,
na který neznám protichvat.
Mám hrůzu z vyceněných cen,
tak zastav svět a pusť mě ven.

Skupina Humbuk

Rea řekl(a)...

Market, to je naprosto presny, my, co uz jsme zazili nejakou tu zivotni tragedii, si uvedomujeme, jak se zivot dokaze zmenit v setine sekundy, proto si dokazeme HODNE uzivat SOUCASNOSTI, tady a ted...protoze nikdy nevis, co je pred Tebou....taky neberu uz nikdy nic na 100%, ale objevila jsem v sobe pokoru, kterou jsem nikdy predtim nemela.....ale i ted, po tom vsem, se dokazu radovata dokazu..nebojim se to rict..citit i prvni zachvevy stasti....protoze zivot nekonci, a dokaze byt...i presto vsechno..... krasny a naplneny

Andrea řekl(a)...

Myslím, že je asi dobře, že nikdo neví, co ho čeká..kdybych věděla, co mě potká..měla bych strach žít...to vím a asi bych na takovém světě žít nechtěla...kdyby to člověk věděl..ztratil by totiž to nejdůležitější..naději..a naděje je, jak píše Diny, obruč, která nedovolí srdci prasknout..takže přeju hodně naděje nám všem.

Gabro řekl(a)...

Máš pravdu, někdy se čas hrozně vleče, jindy letí strašně rychle a občas by potřeboval vrátit...

Také jsem ráda, že nevím, co mě kdy čeká...

A doufám, že teď už bude všude jen dobře...