Předvánoční shon

19.12. 2009

Stagnaci mého blogu způsobilo čtení blogů jiných, kde se píše o rozsáhlých přípravách cukroví, úklidu a balení darů... Ve všem jsem měla dost velké rezervy, a tak jsem musela "máknout" ;-) Ale stihla jsem si odběhnout i na premiéru muzikálu "Pornohvězdy", takže mám dobrý pocit, že jsem dny netrávila jen činnostmi, které bytostně nesnáším.

Majda chrochro očkování přežila. Těšila se na páteční školní besídku, balily jsme spolu dárečky pro spolužačky a povídaly si o spolužácích, o učitelích a tak vůbec. Z besídky přišla nadšená a mě osobně moc potěšilo, že první dojem, který zmínila, byla radost z toho, že měly holky radost z jejích dárků. Teprve potom začala líčit, co dostala ona a jak ji to či ono potěšilo.

V pátek odpoledne přišla na pracovní návštěvu asistentka Maruška. Pekly jsme hromadně cukroví. Maruška zadělávala těsta a my vytvořily takovou manufakturu- tedy spíš "chráněnou dílnu" :-) na výrobu koulí a včelích úlů. :-) Pustily jsme si stylově koledy, ale stejně nebyly slyšet, protže jsme pořád povídaly o všm možném.
A tady je výsledek našeho snažení: othellovské koule (pracovní název).

Jinak se ve volném čase věnuju úklidu (což není vůbec vidět), dokupování dárků (což jsem zpravidla mívala vyřešené už v říjnu), dodělávání cukroví (což mě poslední roky spíš obtěžuje, než těší)... no a pak už mi vlastně nezbývá čas na žádné  "moje" věci (což mě neskutečně štve!!).

A Martinka mě denně stresuje radostným výkřikem, za kolik dní už budou Vánoce...

V sobotu  večer jsem měla sraz s kamarádkou. Mám ráda tyhle předvánoční dýchánky. Chodily jsme spolu na gympl.  A i když se teď už nevidíme denně,  pokaždé, když se sejdeme,  můžeme s klidem navázat hovor. Život si s námi pohrál, řešíme problémy různého druhu, myslím, že většinou i vážné,  ale veselou mysl nám to naštěstí nezkazilo. ;-)
Mám ráda své přátele. Mezi nejcennější řadím ty, které mám nejdéle- některé třeba od školky. :-)
Bylo by mi bez nich smutno. Dělím se s nimi o své smutky - hned jsou pak lehčí. A taky o své radosti. Okamžitě totiž nabývají na rozměrech... a to je úžasné. To by prostě v ulitě nešlo. To se musí z ulity VEN! ...a pak je to všechno snazší a snesitelnější ;-)