Davidův mlýn a jiná překvapení.

29.10.2010

Pátek nezačel tedy moc optimisticky. Ráno to v chaloupce vypadalo jak v lazaretu. Nevolno se udělalo i Wlkovi :-( , takže jsme s Katkou rozdělávaly oheň v kamnech a jak jsme si pořád povídaly,. tak nám opakovaně uhasínal :-)) Martinka si pustila film a Majda se střídavě cítile hůř a líp. Nicmoc nálada. Venku bylo ale krásně! Po obědě jsme zanechaly Wlka a Majdu svému osudu, obešly jsme  s Martinkou vesnici a rozhodly se rychle pro výlet do nedalekého Davidova mlýna. Bezva zábava pro děti i dospělé. Nabízí se tam lanové centrum (nejen) pro děti.

Atrakce mají vtipné názvy a musím říci, že Martinka běhala stále dokola. Toto je např. "hadí tramvaj"

Martina s enejvíce motala v "pavučinách" ...

Na "kapříkově dráze" musela prolézat obručemi a odhazovat z cesty těžké pytle

vyřádila se i v "bobří noře" :-)

Legrační bylo pozorovat, jak jde po "kachních stopách" . Mají to zkrátka pěkně vymyšlené, na bezpečnost dětí dohlíží zřízenec, který je ochotně tahá ze sítí :-) a utěší i ty řvoucí padlé :-))

V areálu můžete i lovit ryby- nejen ty dřevěné- ty pouze lákají z dálky rybáře,

aby si vylovili svůj úlovek, který jim v rybářské baště ochotně upraví do jedlé podoby!

Výlet jsme si užily, v baště jsme si daly i večeři a cestou zpátky pozorovaly na pastvinách stáda krav a koní... nádhera! Krásná příroda, kopce pokryté zbarvenými stromy... jak z pohádky!!

Domů jsme dorazily kolem půl sedmé. Zbytek posádky byl celkem v klidu. Bouře vypukla až po 9. večer, kdy Majda suše oznámila, že je jí špatně a že chce do nemocnice... a ejhle! nejbližší se nabízela ve 30km vzdálené Opavě. Měla jsem trochu jiné předtsavy o pátečním večeru, nicméně jsem rychle sbalila tašku a vydali jsme se tmou do rodiště mých oblíbených Tatranek OPAVIA...

Cílem byla dětská pohotovost. Tam jsme dorazili ve 22:30. Martinka zůstala s Katkou a s rodiči na chaloupce. Neprotestovala. Oni jsou tak hodní a láskou překypující, že Martinku ani nenapadlo si stýskat a slzavě se loučit.

Měla jsem docela obavy ze setkání s dr. Zase to vysvětlování a zdůvodňování, proč jedeme tak pozdě a co jí vlastně je ... ale ono nic takového nenastalo!! Ve Slezské nemocnici v Opavě nás čekalo velmi milé přijetí

- sestra se chovala neskutečně slušně a vlídně, ihned informovala paní doktorku. Ta o Majdině diagnóze věděla i podrobnosti (to není úplnou samozřejmostí, nemoc není zas tak běžná) - komunikovala s námi jako s partnery- rozhodla se pro hospitalizaci (to se dalo čekat) - sestra nás ihned ubytovala a vzápětí donesla hromadu polštářů všech tvarů a velikostí- prý abych mohla Majdu polohovat!! No neskutečné!!?? Potěšila mne. Majda dostala kapačku, ústavní pyžamo, několikrát se nás sestra ptala, jestli něco nepotřebujeme a co pro nás může udělat??? Tak jsem měla pocit, že se mi to zdá...přecejen těch příjmů mám za sebou tolik, že je s čím srovnávat...tohle bylo opravdu nadstandardní.

Celé oddělení je díky Chantal a její  nadaci "Archa" upravené v pastelových barvách a do stylu "Podmořského světa"

Tak takhle vypadal náš závěr večera... :-((

Wlka jsme poslaly domů. Já měla jen jediné přání- už zalehnout a alespoň 3hodiny v kuse se vyspat... no nestalo se :-(