Jak se stát dokonalým asistentem ;-)

27.10.2010

Už mnohokrát jsem tu psala o životě s asistenty. Provázejí naši rodinu  už 10let. Bez nich by bylo všechno složitější. Dělají záslužnou práci, která není zrovna nejlíp finančně ohodnocená a někteří této službě věnují svůj volný čas, takže pracují bez nároku na mzdu jako dobrovolníci.

Musím říci, že jsem na asistenty měla převážně štěstí. Pravdou je, že všechny, které jsem si vybírala sama, jsem nejprve upozornila na věci, které nepatří k "přednostem" a bude  potřeba je vykonávat, a pak jsem trvala na tom, že si Majdu nezávazně okouknou, než se dohodneme na službách. Většina z těch, co do služby kdy nastoupili, rozšířila řady našich přátel.  A máme mezi nimi i jednu raritu- ta totiž rozšířila dokonce přímo náš rodinný kruh :-) Vybrala si nás totiž podle celkem neotřelého klíče: podle stejného příjmení :-)) A po těch sedmi letech spolupráce o ní nemluvíme jinak než "naše Katka".

Naše Katka dotáhla asistenční službu k dokonalosti. Začala asistovat i nám- rodičům. ;-) Vymyslela a zorganizovala na podzimní prázdniny program u nich doma. Pozvala nás a trvá na tom, že nebudeme nic dělat, děti že dokonce budou spát v jiném baráku, abychom si odpočinuli!!! Chápete to? ;-)
Takže zítra vyrážíme směr Ostrava.
A moc se těšíme, protože ten kraj skoro vůbec neznáme- já jej vlastně navštívila jen jednou a to díky lázním v Klimkovicích, kde jsem s Majdou kdysi  pár týdnů pobývala.
Cesta bude asi náročnější, neb je dlouhá, ale snad to nějak projde ... děti se nemohou dočkat!

Dívala jsem se na kalendář- mám měsíční, kde jsou zvýrazněné barevnými pruhy svátky a neděle. A zdál se mi nějak moc pruhovaný... všimli jste si taky, že říjen má letos pět nedělí? :-) To je na jeden měsíc ažaž ....