23.2. 2009 161.den z 365
10.jednoruký den
Ve vlčím doupěti- nálada pod psa :-( Jediný, kdo nemá nudli a nežere žádné léky, je Mikeš. Zatímco my se tady ploužíme po bytě, Martina už neví, čím by se po týdnu domácího vězení zabavila, Majda heká, že ji všechno bolí, dokonce jsme jí zrušili i rehabilitaci, což normálně nepřichází v úvahu.
Mikeš střídavě polehává u Majdy v posteli, pak hypnotizuje misku či lednici, aby nabídly něco na zub. A úplně nejradši sedí na parapetu a pozoruje ptačí hemžení na smrku, který nám roste přímo před okny a je hustě osídlen opeřenci všeho druhu. Sedí tam hodiny, čumák nalepený na okenním skle, mrská ocasem a pomňukuje. A úplně nejradši by jim osobně spočítal peříčka.
10.jednoruký den
Ve vlčím doupěti- nálada pod psa :-( Jediný, kdo nemá nudli a nežere žádné léky, je Mikeš. Zatímco my se tady ploužíme po bytě, Martina už neví, čím by se po týdnu domácího vězení zabavila, Majda heká, že ji všechno bolí, dokonce jsme jí zrušili i rehabilitaci, což normálně nepřichází v úvahu.
Mikeš střídavě polehává u Majdy v posteli, pak hypnotizuje misku či lednici, aby nabídly něco na zub. A úplně nejradši sedí na parapetu a pozoruje ptačí hemžení na smrku, který nám roste přímo před okny a je hustě osídlen opeřenci všeho druhu. Sedí tam hodiny, čumák nalepený na okenním skle, mrská ocasem a pomňukuje. A úplně nejradši by jim osobně spočítal peříčka.
1 komentář:
uzasny prispevek o kocicakovi, taky mrsknu na svuj blog historii nasi kocky:) dik za napad..rea
Okomentovat