Umění děkovat

5.2. 2009 - 143.den z 365


Ráda se zabývám konáním dobrých skutků ;-) Prostě mám radost, když má pak někdo jiný taky radost... no a Wlk ještě s oblibou dodává: "Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán... já ti to říkal ... " - šíleně mi tím leze na nervy a o to víc, že má (skoro) vždycky pravdu :-(
Někdy totiž potom dotyčnému nestojím ani za mail či SMS, ve které by bylo třeba jen "diky ti".
Dneska mě moc potěšila právě tahle bonboniéra.

Donesla ji osobně paní, na které jsem minulý týden zkoušela své záchranářské schopnosti ;-), dnes odpoledne přišla poděkovat!! Tak mě to dojalo... tohle zrovna jsem udělala proto, že to prostě bylo potřeba...

A tak budu dneska veřejně děkovat- třeba policajtům, že jim konečně začalo vadit špatné parkování na trávnících a vyšrafovaných pruzích a já si je při tom ráno z auta vyfotila, protože jsem je na blogu už několikrát veřejně kritizovala, zaslouží i blogovou pochvalu!

A taky děkuju paní Blance B., což je speciální pedagožka, která zastřešuje Majdinu integraci do běžné školy. Je to paní, která se snaží handicapovaným dětem a jejich rodičům pomáhat s řešením problémů, které se objeví, když se snažítě provádět "integraci v praxi" :-( a o kterých se většinou nikde nahlas nemluví. Majda má teď vzhledem ke svému věku spoustu problémů (nejen) se svými vrstevníky, které ji trápí a dnešní rozhovor s paní Blankou ji viditělně uklidnil. Jsem ráda, že "kontrolní šetření" naší paní spec. pedagožky nespočívají v pouhém vyplnění formulářů. Vždycky si najde chvíli, aby vedla smysluplný a konstruktivní rozhovor. A vždycky se potom opravdu snaží pomoci.

Umění děkovat je důležité. Je potěšující a taky motivační... alespoň tak to cítím já....

A tak díky všem, kdo si sem chodí číst a občas napíší komentář, či mail :-)