V zajetí doktorů

10.2. 2009 - 148.den z 365

Na dnešek jsme měli s Vlkem naplánovanou návštěvu zubaře. Já chdím pravidelně, protože se o zuby bojím, a žádné velké trauma při tom neprožívám. Vlk chodí proto, že ho objednávám :-) a zpravidla nikdy neodchází bez zásahu.
Náš zubař je prima. Rychlý, přesný, precizní a navíc se smyslem pro humor. Je takový komunikativní, což je někdy v zubařském křesle problém- reagujte inteligentně na vtipné narážky, když vám tuhne pusa po injekci, nebo když v ní máte tampony a hadičky a ještě jeho minimálně jednu ruku ;-)

Odpoledne jsem musela jít ještěna kontrolu s Martinkou- zas ty uši :-( Vždycky s sebou bereme někoho na pomoc- aby tišil bolest. Dneska padl los na naši Růženu.
Na fotce je rRůžena s dokladem o zaplacení regulačního poplatku.

Paní doktorka ví, že návštěva v její ordinaci je dost často doprovázena dětským řevem, a tak se snažila navázat kamarádský kontakt. Jenže Martina díky zánětůmucha opět skoro neslyší, takže tam se může snažit, jak chce- odezva žádná...
Martina se ochotně vysoukala do křesla, na klín si usadila Růženu a sledovala, co bude. Dr. si vzala do ruky nějaké to svoje vyšetřovací šťourátko a otočila se na mě s dotazem: "Jak se jmenuje?"
- "Martina", říkám s klidem.
Dr. na to:"No já myslím tuhle" - a ukazuje na křeslo.
- Tak já zas tupě v domnění, že taky asi blbě slyší, přidám na hlasitosti odpovědi:"Martina!!"
Dr.:"Ale to prase. Nejdřív chci vyšetřit to prase ;-)"
- "Jo ták, prase, no to je naše Růžena... ale není zdravotně pojištěna :-)"
Poprvé za svůj život jsem se snad v této ordinaci musela smát. Dr. se taky chechtala, no nicméně chce Máťu i Růženu ještě vidět :-((