Krátká noc

4.2. 2009 - 142.den z 365

...a po ní krušné ráno.

Dám sem obrázek ze včerejší večeře v restauraci. Kamkoli jdeme, beru s sebou pastelky a blok. Moc se mi to osvědčilo, obě holčičky rády malují, takže čekání u dr.- a nebo v restauraci na jídlo si krátí výtvarničením a neotravují "Kdy už to budee?" ;-) Majda, když byla menší, opisovala čínská písmena- to zabralo docela dost času :-)
Martinka se včera dala na portréty členů naší rodiny. Tak jsem si pod sklem na stole udělala výstavní galerii.
vysvětlivky: zleva: tatínek - poznávací zanamení uši :-), pak maminka - fialový svetr, pak Mikeš a poslední obrázek je Majdy - čínská obsluha ;-) )

Jídlo bylo výborné a bylo ho moc. Jindy nechutenstvím trpící Majda si pochutnávala až nezvykle. Snažila jsem se ji krotit, aby jí nebylo zle, ale všichni mě umravňovali: "Nech ji, má přece narozeniny...!"

No a ve 4:32 se z pokojíčku ozvalo: " Já budu asi zvracet!" Vyskočila jsem jak rybička. Na zvracet to UŽ ale to nebylo a na WC JEŠTĚ ne, takže jsem tam půl hodiny seděla na posteli .. nakonec nebylo nic. Majdu jsem zase založila do postele, sebe taky, ale bála jsem se usnout... takže dnešní den bude sakra dlouhý ;-), když tak brzy začal.
Ráno zkoušela, že by jako nešla do školy- tak jsem ji ujistila, že po flámu člověk musí fungovat úplně normálně a že to zkusí - tak zatím tam je :-)

Martinka je doma. Ve školce jsou děti hodně nemocné, prskají na všechny strany. Je hodná, hraje si a takhle naservírovala tatínkovi svačinu- tak doufám, že se taky nepřecpe k prasknutí :-)