31.3.2010
Poslední březnový den připadal na středu. Můj středeční denní program je pravidelně od rána docela nabitý, různě se s Wlkem střídame u dětí a v práci... trochu chaos, ale už to máme zažité, takže to vždycky nějak dopadne ;-)
A na tento den ještě Majda přišla s pozvánkou, že hrají v DDM pro veřejnost svoje představení nazvané "Beatles - napříč žánry". Takže ji Wlk odpoledne odvezl do DDM na zkoušku a já jsem z práce rovnou pospíchala, abych v 5hodin usedla do 1. řady v divadelním sále ;-) Majda přemluvila i dědu a strejdu Jendu ;-) - no tohle ve Vancouveru určitě neuvidí! Moc se mu nechtělo, jistě si představoval nějakou trapnou estrádu, kde bude povinně hodinu sedět a tleskat, ale nakonec po pár odehraných minutách do mě drkal, smál se a pochvaloval si. (Wlk hlídal Martinku, protože představení už viděl na premiéře, a musel ještě do práce, takže jen čekal, až ji předá babičce a vyrazí do terénu.)
V dramaťáku se sešly opravdu šikovné děti- tedy spíš mládež a paní lektorka má dobré nápady. Zkrátka: Co kus, to originální osobnost.
Představení bylo velmi vydařené, mihly se v něm takové důležité momenty- jako začátky kapely v Liverpoolu, hrané scénky byly proloženy promítáním dobových záznamů atmosféry koncertů ap. - některé písně hrála živá kapela.
Majda měla roli manažera skupiny. Před začátkem představení mi udělila pokyny co a jak jak jí mám mezi jednotlivými výstupy na jevišti aranžovat -sundat, nandat a ještě mě upozornila: "Mami, na tom jevišti svítí takovej reflektor a děsně hřeje. Až budu červená, tak nešil, že nemůžu dejchat. Nic mi není -jenom vedro!!!" ( chudák, po těch letech soužití ten puboš už předpokládá šílené reakce matky a předchází scéně, kdy se matka vrhá na jeviště a začne zachraňovat... no pěkné mínění o mně dcera má ... :-)
Dvě ilustrační fotky:
Yoko Ono a John Lennon bojují v posteli za mír: (tahle scéna roztleskala sál :-))
Po skončení představení následoval dlouhý potlesk, krátká přestávka a promítání úžasného filmu "Yellow submarine". Jsem ostuda, ale film jsem viděla poprvé. Naprosto mě nadchl. Podezírám tedy autory, že v roce 1968, kdy film vznikal, si možná dali na povzbuzení LSD :-)), protože film je animovaný a obrázky a barvy v něm použité, mi připadají tak trochu psychedelické :-)) (omlouvám se)
Zde je malá ukázka.
Celá akce se lehce protáhla a skončila až v 19:30. Domů jsme šli pěšky (cca 1,5km), protože nám tím pádem ujel nízkopodlažní BUS a museli bychom půl hodiny čekat na další. (auto měl Wlk v práci). Takže jsem z rekvizitárny operativně musela Majdě půjčit nějaký přehoz přes nohy na tu cestu pěšky, která nebyla v plánu. (nechali doma deku???!! - vysvětlit mi to nedokázali ;-))
Cestou do kopce ještě začal vozík signalizovat, že docházejí baterky (k tomu se taky nikdo nehlásil??- to si má hlídat řidič!) ... takže jsme z úsporných důvodů zhasli světla a já se modlila, ať vydrží, protože tlačit vozík nejde-leda táhnout - a to tedy není zrovna pohodlný způsob.
Tak jsme na závěr dne měli ještě trochu dobrodružství - PERNÝ DEN, dá se říct :-)), ale dopadlo to dobře, Majda byla spokojená, že jsme se na představení vypravili v hojném počtu a že se nám líbilo a už s dramaťákem plánují další reprízu.
4 komentáře:
To je skvělý, že Beatles takhle pořád táhnou!
Fotka s Johnem a Yoko mě fakt rozesmála:-))
Majda je rozená heeerečka..
Super, že se představení povedlo a hlavně mělo úspěch. Díky Majdě objevila Anežka dramaťák :-). Díky
Gratuluju!!!!!!!
Okomentovat