23.4.2010 - pátek
Nastal den D. - D jako DUBLIN.
Sopka přestala chrlit popel, letecká doprava byla obnovena v plném rozsahu, gastropotíže se zdají být na ústupu, takže vzhůru na letiště :-)
Majda natěšená. Já moc ne, protože všechno to, co se během tohoto týdne odehrálo, jsem spíš vnímala jako jakési varování a výzvu : "Nikam nejezdi, podívej, co všechno už se stalo, tak to dál nepokoušej!..."
Neuposlechla jsem. Jen jsem zašla do pojišťovny a pojistila, co se dalo ;-)
Tož vzhůru za dobrodružstvím :-)
Odlet z ruzyňského letiště bývá zpravidla největším oříškem. Míříme si to k odbavení. Pečlivě jsem kontrolovala obsah příručního zavazadla- ať dělám, co dělám, vždycky tam objeví něco zakázaného. ;-)
Tentokrát byl náš repertoár zavazadel rozšířen ještě o elektrický vozík. Letiště vozíčkářům poskytuje (zatím) bezplatně asistenční službu. Vozík totiž musí být odbaven zároveň s kufry. Je přepravován jako "nadrozměrné zavazadlo" a před naloděním musejí být odpojeny kabely od baterky. Náš vozík má naštěstí baterii suchou, takže odpadají další potíže.
Wlk je velmi pečlivý, měl brašnu, v níž měl nářadí- šroubováky, klíče, imbusy, gumicuky, provaz, igeliťáky- to vše na odmontování a uskladnění určitých částí vozíku- aby je nakladači zbytečně nepoškodili. Byl to pěkný pohled- Wlk tam lezl po kolenou a makal a asistenční služba přihlížela....
Takhle to vypadalo po demontáži- připraveno k naložení do zavazadlového prostoru a Majda byla přesazena do erárního vozíku. Konstatovala, že je to nepohodlná herka a že je pěkně "vyježděnej".
Vozík byl přepravován v takovém plechovém kontejneru- je vidět přímo pod křídlem letadla. Kontejner je do letadla transportován po takovém zvedacím pásu, po jehož povrchu z válečků kontejnery pěkně klouzaly a snadno se daly otáčet.
A tady je naše letadlo Airbus 320. Zajímavé bylo především to, že jej pilotovala žena!!
Výhled na krajinu pod námi byl díky počasí velmi dobrý.
Majdě se bez její sedačky špatně sedí, od rána už toho měla dost, a tak jsme ji položili přes celou délku trojsedadla, čímž Wlk přišel o možnost rozložit si stoleček- poradil si po svém a plechovku s pitím si odkládal na tento držák :-)
Let proběhl bez potíží, vozík nebyl poškozen, ba ani ztracen, irští asistenti se chovali mile a vstřícně, a tak Wlk zaklekl a zase svoji stavebnici smontoval do pojízdného stavu.
A když jsme prošli všemi těmi kontrolami a přepážkami, čekala na nás paní "průvodkyně". Nikdy jsme se neviděli. Byla to paní, která byla oslovena známým známého pro známé :-)) a souhlasila s tím, že bude "po ruce", kdyby "naše delegace" něco speciálního potřebovala (stále jsem sama sebe přesvědčovala, že NEBUDE!!!)
Byla to irská lady a na cedulce měla zřetelně napsáno: MAUREEN. To bylo asitak jediné, co jsme o ní věděli. Vypadala jak postava z románu Agáty Christie ;-) To nemyslím nijak zle- byla prostě na první pohled taková " klasicky anglická". Oblečení, účes... Uvítali jsme se a Maureen spustila zpěvnou "irskou" angličtinou, jak se na nás těšila a co všechno podnikneme :-)
Bylo mi horko ... a rozhodně to nebylo ze svěžího dublinského povětří ;-)
Z letiště do centra, kde jsme měli domluvené ubytování v hotelu, jezdí speciální BUS. Autobusy v Dublinu byly vesměs patrové, téměř všechny byly vybaveny automaticky se vyklápěcí plošinou, takže s vozíkem nebyl žádný problém.
Řidič byl stejně hovorný jako Maureen. Ta mu okamžitě vybreptala, kam jedeme a co tam budeme dělat, on nám hned popřál hezký pobyt a dodal, že mám být krásné počasí a že se nám to jistě bude líbit ... Upovídanost je zřejmě jakýmsi národním rysem :-))
Je to milé, ale musím si rychle zvyknout na ten tok informací.
Cesta do centra trvala 30minut. Maureen po celou tu dobu nemlčela ani chvíli. Mluvila o zdejší architektuře, o rodině, vyptala se na naši rodinu-hlavně na Majdu, pak došlo na to slavné počasí :-), na faunu a flóru kolem nás...
Muže převážela policie. Za nejasných okolností při cestě zemřel
před 15 minutami
7 komentářů:
Supééér, už se těším na pokračování:-))
Tý brďo, a já si fakt myslela, že vozíčkář se letadlem přepravuje stejně jako autobusem, že tam prostě najede po rampě na místo určení, vozíček se přikurtuje a může se letět!
A ono né, ono to je mnohem dobrodružnější!
Moc a moc to Majdě přeju, je to krásné splnění snu. Olga
Taky se moc těšíme, co se dělo dál :-))
Z tvých prvních řádků hned vyznělo, jak jste si to užívali!! Fyzicky náročné cestování snad vyvážil zážitek pro duši .:-)
to jsou pro mě novinky, nevěděla jsem, jak cestuje vozík.
Je to náročné..
Já bohužel o cestování vozíku vím své, nám se to nepovedlo. Jste dokonalí,obzvláš´t Michal měl nastudováno.Průvodkyně mě uchvátila na první pohled...
No jjo..člověk si ani neumí představit..kolik úpotíží to musí znamenat...ale vypadáte přes všechno spokojeně:-)
Okomentovat