Vítáme, slavíme!

30.1. 2009 - 137.den z 365

Od rána byly děti jak na trní. Očekávali jsme přílet strejdy Jendy. Strejda je bratr našeho dědy a je vždy vzácnou návštěvou. V roce 68 zjistil, že než trávit roky ve vězení za svoje protisocialistické postoje, bude lepší zkusit žít na jiném místě planety. Odešel do Kanady. Pak jsme se 22let neviděli.Teď se vídáme i vícekrát do roka a hlavně díky mailu jsme v kontaktu pořád.
Děda si vzal na starost uvítací ceremoniál - a takhle to s holčičkami připravili ;-)

My jsme na večer měli naplánovanou kulturu- za pěkné výzo jsme Majdu pozvali do divadla na představení " Hodně smíchu a pár slz aneb Co život dal a vzal Betty MacDonaldové" .
Hrály Carmen Mayerová, která coby kamarádka Betty vzpomínala na roky strávené s Betty a její rodinou- a Tereza Kostková- coby Betty. Bylo to velmi roztomilé představení.
Majda od Betty četla soubor "výchovných" knížek Paní Láryfáry a vždycky se u toho moc chechtala. Mně se líbí, jak Betty píše. Píše zdánlivě o obyčejných věcech, ale krásně- její popisy běžných věcí- jako třeba popis domu- jsou přímo ukázkové! Tereza Kostková mě velmi mile překvapila. Znám ji vlastně pouze z TV jako konferenciérku taneční soutěže StarDance, ale jako herečka měla dneska u mě premiéru. Má jiskru ;-) a roli si vyloženě užívala.

Mám se od Betty co učit! Pohlížet na život optimistickým okem, to je velké umění a určitě není vždy snadné najít si na některých situacích to "pozitivní". Ale je to úžasná a záviděníhodná dovednost!!

------------------------------

"... Milovat život a radovat se z něho, ať je jaký chce - to byla maminčina koncepce a od útlého dětství nám vštěpovala pohrdání k sebe se litujícím "nemrcouchům" a učila nás hledat ve všem něco dobrého, zajímavého a veselého...." - tak u Betty se to mamince opravdu povedlo....

Ilustrační foto jsem pořídila bez blesku a tajně ;-) - je to záběr na scénu ( o přestávce) .