Nedělní

25.1. 2009 - 132.den z 365

Na nedělní ráno jsem nachystala překvapení! Ještě večer - asi v 10hodin- jsem nacpala do trouby bábovku- mramorovou. Děti pak baví vymýšlet, co ty kakaové šmouhy představují.
Odpoledne se tu stavili naši známí, a tak se hodila dvojnásob! :-) Tedy to už bylo spíš torzo, než bábovka....

Seděli jsme a povídali, bydlí pár km za Prahou, takže do Prahy jezdí za prací, za nákupy... Ivana je mojí kamarádkou od školky. Vyrůstaly jsme spolu, řešily naše problémy školní, nápadníky, pak svatby, děti... no a teď řešíme naše drahé chotě a pubertální trable potomků a pečení a vaření a různé jiné vychytávky, jak to doma přežít a neutéct :-)
Ivana je taky milovnicí koček a vlastní hned dvě! Tahle dlouhosrstá zelenooká krasavice se jmenuje Mary a málem ze mě udělala vdovu ;-)

To bylo tak: máme s Ivanou zavedený taškový systém komunikace. Nevidíme se totiž tak často, a tak věci, které jí potřebuju předat shromažďuju do tašky a když se namane, že její manžel jede kolem nás, nebo můj kolem nich- dostane tašku a tu jen předá. My už si to pak vytelefonujeme. Předáváme si tak ponejvíce oblečení na děti, pro děti, po dětech a knihy...
Jednou byla zásilka pro mne velká, a tak nestačila běžná igelitka. Ivana zapakovala náklad do černé cestovní kabely se zipy. Když od nich Wlk odjížděl, byla už tma. Vzal tedy tašku, hodil ji dozadu do auta a vyrazil ku Praze. Za první vesnicí zažil šok! Něco mu skočilo za krk. byla to kočka Mary. Zatímco si u Ivany popíjel kávu, obydlela onu velkou černou tašku, Ivana pak jen zatáhla zip, a protože se nic převratného nedělo, Mary to v tichosti přešla a spala dál. Až jízda v autě ji vybudila k činnosti, vydrápala se z tašky a přepadla Wlka zezadu- skočila mu přímo za krk. Já už bych to přimejlepším poslala někam mimo silnici, ale Wlk je klidný a rozvážný jedinec, sice se pěkně vyděsil ;-) , ale auto otočil a vrátil se zpět na základnu, aby Mary vrátil majitelům... :-)
Zasmáli jsme se tomu všichni s chutí, no ale sedět na místě řidiče bych v tu chvíli ani nechtěla.